Článek
Jak probíhá vaše rekonvalescence?
Stále ještě nejsem stoprocentně zdravý. Konec února, kdy se zase rozběhne liga, je pro mě šibeniční termín. Těžko říct, jestli vůbec stihnu začátek jarní sezóny.
Jak ke zranění vlastně došlo?
V Plzni běžela 89. minuta, dělal jsem pohyb s míčem a pravá noha zůstala v trávě. Tím, jak šlo tělo do strany, se přetrhl křížový vaz v koleni. Mám už zkušenosti, protože jsem měl tohle před pěti lety na druhém koleni, kdy jsem hrál za Plzeň. V obou případech jsem si zranění udělal sám, nebylo zaviněné soupeřem.
Tušil jste hned, že zranění bude vážné?
Bolest je taková jiná, než když jste nakopnutý nebo máte zvrtlý kotník. Věděl jsem, že je zle a za dva dny se to bohužel potvrdilo na rezonanci. V sobotu se vaz utrhl a ve středu jsem šel na operaci. Někdy se na ni čeká třeba i měsíc, ale nechtěli jsme ztrácet čas. Pan doktor Dvořák to operoval hned, čímž jsme získali nějaký čas. Ještě chvíli ale potrvá, než se vrátím na hřiště.
Trénujete stále individuálně?
Ano, dělám i nějaké věci na hřišti, už je to trochu zábavnější. Samozřejmě všechno záleží na našem kondičním trenérovi Lukáši Stránském, kdy mě pustí do plné zátěže. Je opatrnější a chce tomu dát větší čas.
Budete se zkraje podvědomě bát chodit do soubojů?
Chvíli potrvá, než se nebudu strachovat do nich chodit na sto procent. Než se zase obnoví všechny mechanismy, které jsou automatické. Na druhou stranu se říká, že po operaci je vaz ještě silnější, možná dva a půlkrát než předchozí. Takže teď už mám obě kolena skoro jako robocop (smích). Snad už se nic nestane...
Bylo hodně frustrující pozorovat spoluhráče celý podzim pouze z tribuny?
Je to blbý. Člověk chce klukům pomoct na hřišti a já dva měsíce ležel na gauči s nohou nahoře. Spoluhráče jsem ani neviděl. Teď jsem nastoupil do přípravy a je to jako kdybych přišel úplně nový. I když jsem v Dukle už dlouho a mám tady nějaké vazby.
Jak jste trávil neplánovaný volný čas?
První dva měsíce jsou opravdu nepříjemné, protože člověk se nemůže moc hýbat. Pak jsem se přihlásil na trenérskou B licenci. Měl jsem čas na kurz docházet, protože když bych hrál fotbal, nestíhal bych to. A taky jsem se snažil zlepšit angličtinu.
Chodil jste na lekce?
Měl jsem lektora, který docházel ke mně domů. Mluvili jsem a něco se naučil. Chce to ale čas, nestačí jenom dva měsíce, aby se člověk naučil anglicky.
Jak na tom s angličtinou jste?
Není to tak špatné, čtu si nějaké anglické články a snažím se v ní pořád zlepšovat. Je to supr, člověku to otevře úplně nový obzor.
Dukla nasbírala v podzimní ligové části devatenáct bodů, přičemž vyhrávala hlavně na Julisce. Co jste říkal na výkony spoluhráčů?
Bylo to takové nahoru dolů. Řekl bych průměrný podzim. Venku to bylo dost špatné, naštěstí jsme zvládali domácí zápasy. S devatenácti body nemáme velkou jistotu, ale je to takový slušný základ, abychom na jaře mohli stoupat tabulkou a nemuseli se tolik dívat dozadu.
Jaký bude cíl mužstva pro jaro?
Prvotní je, co nejdřív udělat třicet bodů, to je bez debat, a pak se můžeme bavit dál. Na pohárové umístění to letos není a v Mol Cupu už jsme vypadli, takže možná se i stabilizovat pro další sezónu.
