Článek
„Trochu haluz, tohle se mi ještě nikdy nestalo," líčil Ševčík střet se sudím, který se mu stal málem osudným. Však si v ten moment připadal jako boxer knokautovaný v ringu, jaká to byla srážka.
"Sledoval jsem míč a otáčel se, když došlo ke střetu. Byla to docela rána, trefil jsem ho naplno. Hned jsem se Ševčíkovi omlouval, ale nevím, zda to vnímal," popsal moment pro Sport.cz rozhodčí Pavel Franěk. Přiznal, že to byla z jeho pohledu nejkritičtější chvilka v nedělním šlágru nejvyšší soutěže.
Trenér Slavie Jindřich Trpišovský.
Ševčík byl za pořádného smolaře. Chvíli po ošetření byl aktérem dalšího karambolu, kdy z výšky spadl na trávník a opět se udeřil do hlavy. „Pořádně jsem se do ní praštil," popisoval souboj s Davidem Limberským, který ho uzemnil stejně jako sudí Franěk.
Zatímco za uštědřený knokaut se Franěk Ševčíkovi omluvil, faul plzeňského obránce nepískal.
Přitom slávistickému trenérovi zatrnulo na lavičce podruhé. Vždyť Ševčík byl jedním ze čtveřice hráčů, kterou dávali v Edenu doktoři, fyzioterapeuti a maséři dohromady, aby je Jindřich Trpišovský mohl postavit.
A právě Ševčík chyběl v sestavě nejdéle. Hned v prvním utkání po restartu ligy dal sice v Mladé Boleslavi jediný, a hlavně vítězný gól, jenže ještě před přestávkou se zranil. Do druhého poločasu sice ještě vyběhl, ale po pár minutách zjistil, že se svalovým zraněním pokračovat nemůže.
V dalších dvou střetnutích v sestavě chyběl, před konfrontací s Plzní se ovšem lékařský ansámbl Slavie postaral o malý zázrak. Ševčík mohl nastoupit, a samozřejmě že mu trenér naložil pořádnou porci úkolů. A po hodině hrozilo, že z rozjetého slávistického soukolí znovu vypadne.
Jan Kovařík z Plzně v souboji o míč s Petrem Ševčíkem ze Slavie.
„Každé střídání v takovém utkání, jako bylo to s Plzní, by představovalo vážný zásah do našeho nachystaného herního stylu. V případě Ševčíka obzvlášť. Už vzhledem k úkolům, které měl, by nebylo pro nového hráče vůbec snadné je převzít a do mužstva zapadnout," zdůvodňoval Trpišovský své obavy.
Nakonec zbytečné, protože Ševčík na hřišti vydržel až do šesté minuty nastavení a v hustém lijáku přemítal, co bezbranková remíza při panující ligové konstelaci pro Slavii vlastně znamená.
„Ztrátu, to se ví. Proti Plzni bylo patrné, jak se zvedáme. Hráli jsme dobře, byli silnější než soupeř. Naše obrana fungovala perfektně, takže i v minulých zápasech hodně nebezpečného Beuaguela vymazala. I v záloze jsme hráli důrazně a hosty praktiky k ničemu nepustili. Jen strašná škoda, že jsme nevyužili šance, které jsme si připravili," litoval slávistický záložník, že touha po vítězství nepřinesla zúročení.
I dělba bodů ovšem znamenala pro Slavii hodně. Zvlášť po výkonu, který Pražané předvedli a díky němuž udrželi svého největšího ligového konkurenta na distanc.
„Můžeme být skutečně klidní, protože máme dál osmibodový náskok, navíc jsme potvrdili, že nám nucená koronavirová pauza pomohla. Trénovali jsme, chystali se na ligový restart, přitom se i patřičně stmelili," uvědomoval si Ševčík, že navzdory nenaplněné touze po vítězství má jeho tým k obhajobě titulu zase o něco blíž.
