Článek
„Určující pro vývoj zápasu byl především Havlíkův gól na 3:2. Ten námi otřásl a Slovácko po něm už kontrolovalo hru,“ posteskl si notně zklamaný kouč Pražanů Jaroslav Veselý. „Dokončilo utkání v exhibičním duchu. Nám už šlo v závěru prakticky jen o to, abychom neprohráli ještě vyšším rozdílem,“ štvalo ho.
Přitom jeho tým těsně před pauzou využil společné hrubky hradišťských veteránů Petržely s Kadlecem a srovnal na 2:2. „Byl to klasický gól do šatny. V té chvíli jsme si mysleli, že máme po bláznivém prvním poločase trumfy v rukou. Gól v nastavení nás měl povzbudit. Věřili jsme, že nám pomůže. Bohužel to bylo naopak,“ štvalo Veselého.
Útěchou mu nebylo ani to, že Bohemka nebyla prvním mužstvem, které v poslední době na skvělou střeleckou produktivitu výrazné opory Slovácka doplatilo. „Havlík je výraznou individualitou. Aktuálně je ve výtečné sportovní formě. Hodně těží ze způsobu hry urostlého útočníka Cicilii, který mu díky vysoké postavě sklepává hlavou spoustu míčů. Pokud Havlíka máme eliminovat, nemůžeme mu nechávat na hřišti tolik prostoru. Nebo se dokonce před ním rozestoupit,“ vyčetl svým svěřencům.
Veselý byl přesvědčený, že naprostá většina gólových situací byla z pohledu jeho fotbalistů řešitelná. „Minimálně čtyřem z pěti obdržených branek jsme mohli zabránit. Nebylo tak složité jim předejít. Jenže jsme předvedli výkon, který zdaleka neodpovídal našim možnostem. Zejména v defenzivě. Pokud jsme chtěli na Slovácku bodovat, museli bychom se prezentovat vysoce nadprůměrnou hrou. To se bohužel nestalo. Jsem kvůli tomu pořádně naštvaný. Hlavně na naši obrannou činnost,“ ulevoval si.
Snažil se najít na hodně nepovedeném duelu aspoň nějaké pozitivum. „Dali jsme po delší době dva góly. To je ovšem jen malá útěcha,“ věděl Veselý. Příležitost na reparát budou mít Klokani ve středeční domácí dohrávce s rozjetým Libercem.
