Článek
Je Slavia po výhrách nad Mladou Boleslaví a na Dukle v poháru opět v dobrém rozpoložení?
Věřím, že ano. Proti Boleslavi jsme zápas odmakali, v tomto směru byl náš výkon hodně dobrý. Dlouho jsme byli o deseti a všichni, co nastoupili, hráli na hranici svých možností. Tohle jsou zápasy, od kterých byste se měli odpíchnout, když to úplně nejde.
Říkáte si tedy v kabině, že přichází zlom?
Musím říct, že jo. Věříme tomu. Když udržíme nastavení z utkání proti Boleslavi, bude to dobré.
Po porážce v Kluži v Konferenční lize minulý týden jste prohlásil, že jde o vaše nejtěžší období ve Slavii. V čem?
Minulou sezonu jsme v nadstavbě přišli o titul, teď jsme měli dobrý začátek sezony, ale možná jsme se trochu uspokojili a mysleli si, že vše uhrajeme fotbalově a nebudeme muset dřít, což je samozřejmě nesmysl. Také se nám zranili někteří důležití hráči jako Lukáš Masopust, Tomáš Holeš, Petr Ševčík, Lukáš Provod. Když už se zdálo, že se sestava ustálí, zase z ní někdo vypadl. V tom je to těžké, pořád začínáte v nové sestavě. Ale je to fotbal, na světě jsou daleko těžší zaměstnání, než máme my.
Slavia se trápí, prohrála třikrát v řadě a nedala ani gól. Příspěvek z pořadu PřímákVideo: Sport.cz
Asi vás také trápí neustále se opakující stejné chyby, po nichž inkasujete nebo přijde červená karta, že?
Samozřejmě se tomu věnujeme, ale třeba špatné začátky na venkovních hřištích se nám nepodařilo odstranit. I když jsme si to ukazovali a říkali asi stokrát. Ale je to hrozně složité. Přišli k nám někteří noví kluci a hned naskočili do sestavy, což pro ně musí být hrozně těžké. Když vezmu dobu, co už jsem ve Slavii, tak vždy když přišel hráč, tři čtyři měsíce jen tak naskakoval, rozkoukával se, adaptoval se. Málokdy se stalo, že někdo přišel a hned hrál v základní sestavě. A když se tak stalo, bylo kolem něj osm hráčů, kteří už působili ve Slavii dlouho. Dřív byla adaptace v tomto směru jednodušší než nyní.
Souvisí s tím i vysoký počet cizinců, který v kádru Slavie momentálně je? Docela často se řeší, jestli jich není někdy v sestavě až moc.
Nemyslím si, že tohle by něco výrazně ovlivňovalo. Takhle to teď zkrátka je. Všem je jedno, kdo má jakou národnost, jde o to, co kdo ukáže na hřišti. To by mělo být vždy to hlavní. A že hraje třeba osm cizinců? Trenéři si v danou chvíli myslí, že týmu pomůžou nejvíc. Nedělil bych to na skupiny, jsme jeden tým a trenéři vždy vyberou jedenáct hráčů, o kterých si myslí, že jsou na daný zápas ti nejlepší.
Cítíte ve své pozici větší zodpovědnost za tým? A berete si víc, když se nedaří?
Určitě. Myslím, že čím je člověk starší, tím nezdary a období, kdy to moc nejde, prožívá daleko hůř než ve dvaceti. Podle mě je to ale takhle v životě normální. Pohled na fotbal i život se s věkem mění. Musím říct, že po porážce v Kluži jsem byl dva nebo tři dny zlomený, byl jsem z toho hodně špatný. Ale máme štěstí v tom, že za tři dny máme další zápas, v něm se vše zase může otočit. Nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem, musíte být nachystaný na další zápas. Ten je takovým vysvobozením.
Stanislav Tecl během tréninku fotbalové reprezentace před zápasy Ligy národů s Portugalskem a Švýcarskem.
Po porážce v Kluži jste měli vy, zkušenější hráči, sezení s trenéry, váš spoluhráč Ondřej Lingr pak říkal, že jste si vyříkali některé věci. Co jste řešili?
Ono se o tom hodně píše, ale tohle je taková naše standardní věc. Trenéři si nás vždy svolají a zjišťují, kdo se jak cítí. Případně se zeptají, kdo má na něco názor. Ale neměli jsme výjimečné sezení proto, že jsme prohráli v Kluži. Možná proto, že se mezi starší poprvé vešel Ondra Lingr, z toho byla taková událost. (úsměv)
Cítíte už delší dobu, že se blíží derby?
Musím přiznat, že když se vylosuje liga, hned koukám, kdy je derby. To první mě zajímá. Vždycky to byl speciální zápas a nevěřím tomu, že pro někoho, kdo je v klubu třeba už dva roky, by to byl zápas jako každý jiný. To je nesmysl. O derby se mluví týden před a týden po. Vnímám, že se blíží, a moc se těším.
Ladislav Krejčí mladší ze Sparty, Stanislav Tecl ze Slavie a David Pavelka ze Sparty.
Co soudíte o současné Spartě?
Zdá se, že se si to tam sedá a že bude hodně nepříjemná. Ale je to Sparta, nikdo nemůže počítat s tím, že bude slabá a že to pro nás bude jednoduchý zápas. Sleduju to, vidím, že hrají dobře, zlepšují se. Čeká nás těžké utkání, ale jsem přesvědčený o tom, že když se nám podaří derby zvládnout, bude to pro nás nejen do konce podzimu, ale i pro začátek jara velká psychická vzpruha. Mohlo by nás to hodně nakopnout, ale myslím, že to stejné si říkají i na Spartě.
Do Edenu se vrátí jako soupeř váš bývalý spoluhráč Jan Kuchta. Co si o jeho příchodu do Sparty myslíte a co může v neděli čekat?
To úplně nevím, ale fanoušci ho asi nebudou úplně vítat potleskem. To je všem jasné. Já k tomu ale nemám moc co říct. Takhle se rozhodl, nikdo s tím nic nenadělá.
V minulé sezoně jste prohráli tři ze čtyř derby. Slouží vám tato bilance jako motivace do nadcházejícího zápasu?
Určitě. Derby nechce nikdo nikdy prohrát. V minulé sezoně jsme v nich byli fakt špatní a nedali jsme tomu to, co by si derby zasloužilo. Je na čase změnit směr a pořádně do toho šlápnout.
Máte pocit, že v kabině všichni hráči vědí, co takový zápas znamená? Přeci jen kádr se za poslední měsíce hodně obměnil.
Ti, co s námi byli už minulou sezonu, to stoprocentně vědí. Ti úplně noví, které čeká úplně první derby, asi úplně netuší, jaké to bude. Mohou být trochu překvapení, ale strach nemusí mít nikdo. Věřím jim.
Kterého slavného útočníka mi připomíná Stanislav Tecl? Povídáme si v PřímákuVideo: Sport.cz
Jste momentálně nejlepším střelcem ligy, máte na kontě zatím devět gólů. Přidáte v derby desátý?
Doufám, že i jedenáctý... Ale vážně, budu nadšený, když vyhrajeme 1:0 a gól ať si dají klidně vlastní. Je mi to úplně jedno. Myslím, že takhle to mají všichni. Přeju si prostě jediné: výhru.
Ale čím to, že jste v této sezoně tak produktivní?
Měl jsem ze začátku štěstí, kluci mi opravdu dobře nahrávali. Góly jsem dostával jako na zlatém podnose. Doufám, že v tom budou oni i já pokračovat.
Stanislav Tecl ze Slavie proměňuje penaltu v utkání s Libercem.
Láká vás koruna pro nejlepšího střelce ligy?
Vůbec ne. Spíš jste mě touhle otázkou pobavil (směje se). Vůbec nad tím nepřemýšlím, je mi to fakt jedno. Chci vyhrát titul, ne střeleckou korunu. Samozřejmě pokud by se mi to povedlo, byl bych šťastný. Ale pokud ne, nic se neděje.
Necítíte zadostiučinění, že se vám teď takhle střelecky daří? Často se upozorňuje na to, že šance pálíte a že na gól jich potřebujete několik.
Víte, vždycky je potřeba něco řešit. Teď se probírá, že góly dávám, pak se bude mluvit o něčem jiném. Zadostiučinění to pro mě ale není. Nevadí mi to, ke sportu tohle patří. Lidi mají fotbal rádi, řeší ho. A když nedám tři šance, musím počítat s tím, že si o tom budou povídat. To je úplně normální. Jsem samozřejmě rád, že teď góly střílím, a doufám, že mi to vydrží. Nejvíc mě ale těší, že tím pomáhám týmu.
