Článek
Z asistenta znovu hlavním koučem. Jaké to bylo?
Předně: vždycky je špatně, když skončí trenér. Znovu došlo na mě a Masíčka (Jiřího Lercha) a snad jsme nezklamali. Stejně jako před rokem, když jsme porazili Brno a prohráli na Spartě. Před zápasem na Bohemce jsme si říkali, že nám chybí už jen remíza. Sbírka je kompletní a třeba nám tenhle bod na konci pomůže.
Ulevilo se vám trochu? Předtím jste naposledy bodovali zkraje října.
Na jednu stranu je příjemné, že jsme utnuli dlouhou sérii porážek, ovšem pořád je to jen jeden zápas. Po Bohemce jsme se rozešli, příprava na jaro začne čtvrtého ledna. Řekli jsme klukům, ať si odpočinou hlavně po mentální stránce. A pak? Uvidíme, co bude.
Co bude? Situace v Dynamu je nepřehledná: nemá stálého trenéra, skončil sportovní manažer Jan Podroužek a majitel Vladimír Koubek má jednat se zahraničním investorem.
Sám nevím nic konkrétního, nemám žádné zprávy. S Jirkou Lerchem jsme se bavili o potenciálních posilách pro případ, že bychom u týmu zůstali, ale v téhle situaci pochopitelně nemůžeme o ničem rozhodovat. Nějaké varianty v hlavě máme a čekáme, jak to všechno dopadne. Snad jsme stejně jako před rokem ukázali, že je na nás spoleh. A já si zase potvrdil, že bych jednou rád dělal hlavního kouče. I v téhle těžké situaci mě to naplňuje.
Mimochodem, překvapil vás Zápotočný svojí rezignací?
Neměl jsem o tom ponětí. O jeho konci jsem se dozvěděl, když to napsal do naší skupiny na WhatsAppu. Druhý den za námi ještě přišel, že chtěl dát týmu impuls. Škoda, strávili jsme spolu rok a něco jsem si vzal od Zápa i Máry (Marka Nikla, který v Budějovicích skončil v listopadu). Ovšem třeba i právě Tomášův odchod pomohl k tomu, že jsme na Bohemce uhráli bod.
Dva dny před zápasem byly hodně rychlé, viďte?
Času moc nebylo, na druhou stranu aspoň nebyl prostor hrabat se v předchozí porážce s Hradcem. Na prvním tréninku jsme dělali věci do defenzivy a posuny, hráči se o všechno zajímali. Druhý den se nám to trochu zhroutilo: dva nakřáplí kluci přišli s tím, že do zápasu nemůžou dát sto procent a bylo by jim hloupé zabírat místo v základu.
Zápotočný přitom ve vysílání O2 TV Sport řekl, že mu hráči připadli pohodlní a jako kdyby jim bylo všechno jedno. Prý jim na základě smluv nic nehrozí a schází jim konkurence.
S tím nesouhlasím. Možná to tak mohlo vypadat, ale když v lize sedmkrát za sebou prohrajete, jste z toho v … Však víte, kde. Na hráčích bylo vidět, že to chtějí zlomit, jenže na to tlačili až moc. Pak se všechno ještě víc bortí a dostáváte góly, které byste za normálních okolností nedostávali. Klukům to není jedno, hrají o svoje fleky. Opakuju jim, že místa v první lize by si každý měl vážit. Ovšem konkurence je potřeba, aby nikdo neměl pocit úplné jistoty.
Jistotu nemá ani Dynamo, s jedenácti body je v lize poslední. Co s tím?
Pořád máme před sebou ještě celé jaro, všechno se dá zachránit. Věřím, že kluci chtějí hrát ligu. Že nechtějí spadnout a plácat se v druhé lize. Minule jsme se tam dusili čtyři roky, než jsme se zase dokázali vrátit. Ve druhé lize se vám fotbalový život nemilosrdně krátí a hráči to dobře vědí. Už proto jim to nemůže být jedno.
Co se ještě musí stát, abyste se zachránili?
Ještě víc se semknout. Platí to pro kabinu i fanoušky.
Jenže na poslední domácí zápas jich přišlo jen necelých osm set. Klub zavřel kotel pro skalní příznivce jako trest za házení dýmovnic na trávník v Plzni a fanoušci vyhlásili bojkot.
V pondělí jsem se s klukama z kotle sešel. Dozvěděl jsem se, že nám chtějí pomoct a budou za námi na jaře stát. Mají snahu a oceňuju, že se mnou vůbec chtěli mluvit.
A taky by to chtělo vylepšit negativní atmosféru kolem klubu, ne?
Tohle je další nutná podmínka. Běžně se píše hlavně o Spartě, Slavii nebo Plzni – a najednou v éteru každý den létaly zprávy o Dynamu. A ne úplně příjemné. Můžete opakovat, že to neřešíte, ale stejně to každý vnímá. Ani nemusíte nic číst, u nás na malém městě se to dozvíte oklikou. Co teď? Uhráli jsme bod na Bohemce a posunuli jsme se s fanoušky, máme se od čeho odpíchnout. Rozhodne jaro.