Článek
Před startem ligového podzimu jste se kasali, že navzdory těžkému losu budete bodovat. Asi jste měli moc velké oči…
Ale to žádné velké oči nebyly. V přípravě jsme hráli někdy až tak dobře, že nás to samotné překvapovalo, takže jsme skutečně věřili, že navzdory těžkému losu můžeme uspět a bodovat. Počítali jsme, že alespoň bod uděláme a že s trochou štěstí bychom mohli jeden zápas i vyhrát.
Jenže na Bazalech jste v prvním kole navzdory solidnímu výkonu nakonec ani remízu neuhráli a v neděli vás vyškolila Sparta i s týmem plným mladíků.
Proti Baníku jsme bohužel nevyužili několika slibných možnosti, jež se nám nabídly, takže jsme se vrátili s prázdnou, Sparta pak byla jasně nad naše síly. A to přesto, že nastoupila v improvizovaném složení a že jsme si na ní dost věřili. Takže sezóna pro nás vlastně začíná až nyní.
V duelu se Spartou dost překvapilo, že jste nechal na lavičce zkušené hráče a vsadil na fotbalisty, kteří nemají s ligou příliš zkušeností. Nebyl to až příliš velký trenérský risk, který se vám musel zákonitě vymstít?
Během přípravy vykrystalizovala sestava, která vyrukovala na ostravských Bazalech a po předvedeném výkonu si zasloužila, aby dostala příležitost i proti Spartě. I proto seděli zkušení hráči Szabo, Procházka či Strnad jen mezi náhradníky. Jenže devadesát minut proti Pražanům nám jasně ukázalo, že někteří hráči prostě ještě nedosáhli takových kvalit, aby mohli nastupovat v základní sestavě.
Čím si vysvětlujete, že po víc než solidním výkonu v Ostravě na domácím hřišti zkolabovali?
Prostě neunesli tíhu zápasu a nedovedli se vypořádat s tím, že hrají proti Spartě. Není to jen o fotbalovém kumštu, i když Sparta názorně demonstrovala, že nejen její základní sestava je hodně silná, je to o jejich myšlení a hlavách.
Jenže v hlavách vašich svěřenců teď bude určitě nevydařený start do ligového podzimu ležet. Nemáte obavy z toho, aby je dvě prohry a nula na bodovém kontě neuvrhla do ještě větší krize?
Něco takového vůbec nepřipouštím. Teď se prostě spolehneme na zkušené hráče a do dalšího zápasu půjdeme tak, jako by liga právě startovala. Vždyť jsme teprve na samém začátku soutěže, takže je nesmysl mluvit po dvou prohrách o nějaké krizi.
Musíte v tuto chvíli dost závidět svému sparťanskému kolegovi Vítězslavu Lavičkovi, s nímž vás pojí společná liberecká trenérská stopa.
Hlavně mu musím gratulovat, protože jeho práce už je i na Spartě patrná. V Liberci jsme se míjeli, ale angažmá pod Ještědem nás vlastně spojuje a já nepřestanu opakovat, že Víťa je jedním z největších a nejlepších odborníků v naší lize. Už to, že v Liberci dokázal získal titul s týmem oslabeným o pět klíčových hráčů, vypovídá o jeho mimořádných kvalitách.
