Kinský po životním přestupu: Úplně ve mně hrklo. Čekal jsem na zelenou od táty

„Je důležité být svůj, zůstat sebevědomý. Kvůli něčemu si mě v Tottenhamu vybrali a věřím, že správná cesta je soustředit se hlavně sám na sebe,“ líčí Kinský v nahrávce, kterou redakci Sport.cz zprostředkovala agentura Sport Invest. Stejně jako ve Slavii bude mít na zádech číslo 31.

Pražané za talentovaného gólmana mají dostat 16 až 17 milionů eur, s připočtením dalších bonusů klidně až 20 milionů. Kinský se londýnskému celku upsal do roku 2031 a s ohledem na to, že gólmani Guglielmo Vicario a Fraser Forster jsou aktuálně zranění, by se mohl stát ihned jedničkou.

Debut tak může přijít už ve středu při semifinále ligového poháru proti Liverpoolu a v Premier League 15. ledna v severolondýnském derby na Arsenalu.

„Ještě jsem si nevybalil ani tašku, ale každý nejbližší možný zápas mám v hlavě. Pokud by se trenér rozhodl na mě ukázat, budu připraven. Neměl jsem po konci podzimu žádnou pauzu, tři týdny v kuse jsem makal a cítil se skvěle. Jsem v hlavě klidný a je to jen o tom dobře navázat,“ hlásí Kinský s tím, že nejdříve ho čeká individuální jednotka s trenérem gólmanů a poté se připojí k ostatním, kteří mají volno po sobotním utkání s Newcastlem.

Zájem Tottenhamu byl sice dlouhodobý, samotný přestup se však upekl během několika dnů, kdy v Praze jednal šéf a spolumajitel klubu Daniel Levy. Jelikož ihned následovala cesta do Anglie, zdravotní prohlídky a další vyšetření, Kinský se ani nestihl na Slavii pořádně rozloučit.

„Bohužel. Definitivně jsem se to dozvěděl v pátek večer, pak jsem jen obvolával rodinu, kamarády, že to vypadá dobře. Neměl jsem doma ani rukavice, protože jsem počítal, že začnu v neděli na Slavii a přijdou mi před odletem na soustředění. Dostal jsem je po cestě, spal jsem asi tři hodiny a ráno už byl na letišti. Bylo to strašně rychlé, stíhám si s klukama jen napsat nebo zavolat,“ líčí Kinský.

„Bylo to extrémně náročné. Padla na mě únava, ale čekal jsem na to celý život, takže se možná o tom ani takhle mluvit nedá. Pere se to ve mně, jsem opravdu nadšený,“ dodává.

Velkou roli, stejně jako v celém (nejen) fotbalovém životě hrál jeho otec, Antonín Kinský starší. Bývalý skvělý gólman a reprezentant.

„Jakýkoliv krok ve fotbale s ním konzultuji. Mám svůj názor, silný názor, ale sám vím, že on toho prošel daleko více než já, má více zkušeností a věřím mu. Celý život se řídím tím, co mi říkal, díky tomu jsem v tomto momentu. Tátovi extrémně důvěřuji, je pro mě vzorem. Ví, co pro mě znamená, a já mu moc děkuju. Bral jsem Tottenham od začátku jako obrovskou šanci, ale čekal jsem, až mi dá táta zelenou. Sezení s Danielem Levym ho přesvědčila a pak nebylo o čem,“ prozrazuje Kinský.

Jeho kariéra tak nabírá na stále větších obrátkách. Vždyť ještě před rokem a půl se vracel z hostování v druholigovém Vyškově. Následovala sezona v Pardubicích a v létě se, i s ohledem na zranění Jindřicha Staňka, stal jedničkou ve Slavii. Zaujal jak v domácí soutěži, tak v Evropě.

„Je to rychlé. Věřil jsem ale a šel si za tím. Myslím, že když má člověk jasně daný cíl, tak se to povede. Vážím si toho, ale překvapený nejsem,“ říká upřímně. „Věřil jsem, že období ve Slavii bude trvat déle, chtěl jsem udělat titul, ale přišla nabídka, která se nedá odmítnout. Měl jsem odmala nastavené, že se chci dostat do zahraničí,“ doplňuje.

Další posun v kariéře má tak stále 21letý gólman za sebou. Teď je na něm, zda šanci, která by měla přijít, dokáže uchopit tak, jak se mu to povedlo například právě v Edenu.

I když Tottenham neprožívá zrovna povedené období, pořád jde o jeden z největších klubů v Anglii. Nebo i mezinárodně? „Když jsem se o zájmu dozvěděl, úplně to ve mně hrklo. Tottenham beru za top evropský klub. Pamatuji si, že jsem hltal jejich zápasy v Lize mistrů. Obrovská čest, vážím si toho,“ opakuje Kinský.