Každá chycená penalta potěší, když je brána tak velká, glosoval teplický Slavík svůj výkon

Hrozná škoda, že Elvis Bratanovič neproměnil obrovskou šanci. Pak by to bylo skvělé a vyhráli bychom 3:2. Ale Jablonec je těžkým a ambiciózním soupeřem a celkově to musíme brát tak, že každý bod se počítá. Mnoho nescházelo, abychom prohráli, protože jsme dotahovali ztrátu z 1:2 na 2:2.

V Teplicích jsem deset let, ale většinu času jsem tady strávil v pozici náhradníka. Mezi tyče se dostanu asi tak za dva roky na pár zápasů a je jasné, že si toho vážím. Snažím se pořád udržovat v co nejlepší kondici a být připravený. A když na mě přijde řada, mám z toho radost, že se dostanu na hřiště. A zvlášť, pokud se daří a je můj výkon potvrzený i bodovým ziskem. Užívám si každý zápas.

Pokaždé to samozřejmě potěší. Podívejte se, jak je brána velká (úsměv).

Tak to asi ne, ale na stará kolena mi to teď docela vyšlo. V šestatřiceti letech upřednostňuji týmové výsledky, proto mám i po remízovém utkání s Jabloncem smíšené pocity. Na jednu stranu jsem zneškodnil pokutový kop i další šance, ale raději bych to vyměnil za tři body.

Při krátkodobém hostování z Teplic v Příbrami před několika lety jsem v brance středočeského klubu chytil ránu Tomáši Necidovi. A pak už v teplických barvách doma na Stínadlech i tehdy plzeňskému Marku Bakošovi před vynikající diváckou kulisou. Dál si to už nepamatuji. Někdy to vychází, jindy ne. Penalta je hodně i o štěstí, které gólman potřebuje. V lize jsem možná chytil víc penalt, než z nich dostal gólů, ale to bych se musel podívat do statistik.

Především s vědomím, že liga je vyrovnaná. Budou to těžká utkání a musíme se na ně připravit.