Článek
Zvlášť, když prapodivné ligové jaro představovalo i pro něho poučení. Před jeho startem byl přesvědčen, že jeho tým stvrdí podzimní suverenitu i jarním primátem, jenže tenhle cíl se mu splnit nepodařilo.
„Nakonec byla lepší než my nejen Plzeň, ale i Bohemka, která hrála moc dobře," vnitřně ho zamrzelo, že jedno z předsevzetí nesplnil.
„Mělo to ovšem své příčiny. V zimních odchodech hráčů, neboť ti noví si museli zákonitě zvyknout na svou roli v našem týmu, stejně jako v odlišném herním pojetí, s nímž jsme přišli. A k tomu nepovedený vstup do jara a porážka ve vyrovnaném zápase na Bohemce, což ovlivnilo naši hru a výkony v dalších utkáních před vynucenou koronavirovou pauzou. Vždy se prostě najde něco, co se nepovede," vrací se do únorových a březnových dnů, kdy se začal bodový náskok jeho Slavie povážlivě ztenčovat.
„Pauza nám ale prospěla. Měli jsme dva měsíce čas na práci s týmem, na kohezi mužstva a budování vztahů uvnitř hráčského kádru, na pilování věcí, o kterých jsme věděli, že se musí zlepšit. Po pauze už byly naše výkony naprosto konstantní... Neprohráli jsme jediný zápas, a i v bezbrankových střetnutích s Plzní či Spartou jsme byli lepším mužstvem," promítá si Trpišovský ligové jaro završené obhajobou titulu.
„A to bez deseti kvalitních hráčů základní sestavy, kteří od nás od loňského léta odešli. A bez devatenácti z loňského kádru. Sebrat tolik hráčů jiným mužstvům, zamává to s nimi. My se s tím ale vyrovnali, což potvrzuje kvalitu realizačního týmu," připomíná slávistický kouč obměnu, kterou kádr Slavie prodělal.
„Pravdou sice je, že když se hodně obmění mužstvo, neunaví se vztahy uvnitř něho a je pořád patřičně hladové. Sice pozitivum, ale na druhou stranu není jednoduché poskládat kádr a uhlídat ho tak, aby všechno fungovalo, jak fungovat má. I proto tvrdím, že bylo mnohem těžší titul obhájit než ho získat. A nic na tom nemění, že jsme ho získali dřív než loni, a i číslům z minulé sezony jsme se přiblížili."
Teď bude pro Trpišovského situace samozřejmě jiná než před startem jara. Už proto, že na jeho mistrovský titul čeká cesta za další obhajobou titulu, účinkování na domácí pohárové scéně a hlavně - kvalifikace o Ligu mistrů. I hráčský kádr bude proto jiný. Širší, posílený, s novými tvářemi, u jejichž roli a adaptaci do mužstva už trenér hodně přemýšlí.
„Hlavně v něm bude dál brankář Ondra Kolář, jehož odchod by pro nás představoval obrovský zásah. Je prostě nenahraditelný, on a Tomáš Souček jsou dva hráči, jací v českém fotbale dlouho nebyli," kvituje Trpišovský, že brankářská jednička českého mistra v Edenu ještě alespoň rok zůstane.
Přijdou ovšem i noví hráči, o nichž kouč už nahlas mluví. Hlavně o libereckém Kuchtovi a Karafiátovi. které dobře zná a které už v minulosti trénoval.
„Samozřejmě je výhodou, že jsem je trénoval a znám je. Ondra Karafiát je pro nás určitě téma a hodně o něm uvažujeme. Zvlášť, kdy mu končí smlouva a bude dostupný... Návrat Hovorky nechceme uspěchat, Kúdela s Takácsem se v závěru ligy také zranili, takže dalšího stopera potřebujeme. Vždyť jsme sezonu končili jen s Frydrychem a Zimou a nikoho dalšího na toto místo v sestavě jsme neměli. A Karafiát podával v Liberci kvalitní výkony, hrál o špici tabulky a ve finále poháru proti Spartě předvedl přímo skvělý výkon," nepopírá Trpišovský, že akvizice ze severu Čech jsou pro něho první volbou.
I o Janu Kuchtovi to samozřejmě platí, i když s jeho transferem z Liberce to tak jednoduché jako v případě Karafiáta nebude. Při přestupu pod Ještěd si sice Slavia prosadila dodatek do smlouvy, že má přednostní právo koupit Kuchtu zpátky, jenže v dodatku se mluví až o létě příštího roku. Vyšší finanční částka ale nespíš tento problém vyřeší...
Zvlášť, když si je kouč Pražanů jistý, že nastal čas, aby se třiadvacetiletý slávistický odchovanec po hostováních v Bohemce, Žižkově, Slovácku, Teplicích a libereckém angažmá vrátil do Edenu, neboť pro mateřský klub bude přínosem.
„Už před dvěma lety s námi absolvoval přípravu, během níž nás hodně zaujal, takže jsme s ním měli jistý plán a počítali s ní. On je to hodně specifický kluk. Skvělý na chov, starostlivý, takže i vajíčka má a spoluhráčům je do kabiny nosí, ale musel si vybrat. Buď hrát špičkový fotbal, nebo ho nehrát vůbec. Naštěstí si vybral první cestu, a protože s ním Pavel Hoftych odvedl během roku v Liberci skvělou práci, potvrdil velký potenciál, který v sobě má. A během příštího půl roku může vyletět ještě výš."