Článek
TOP 25 osobností: David Lafata
Kdy u vás uzrálo definitivní rozhodnutí skončit s vrcholovým fotbalem?
Říkal jsem už před touto sezónou, že bude zřejmě moje poslední. To jsem netušil, kolik prostoru dostanu na hřišti. V průběhu zimy jsem se definitivně rozhodl. Bylo jen otázkou času, kdy to oznámím oficiálně.
Ale ještě před týdnem jste připouštěl, že můžete pokračovat i na Letné...
Majitel Sparty pan Křetínský mi nabídl, že mohu dál zůstat, sbírat ještě nějaké ligové minuty a dotáhnout těch dvě stě gólů v nejvyšší české soutěži. Trenér Jablonce Petr Rada, s nímž mám nadstandardní vztah, by mne také vzal, i když mi bude v září sedmatřicet. Ale to je pro mne daleko a ve Spartě mi připadalo nedůstojné jen paběrkovat. Rozhodl jsem se proto po této sezóně skončit. Loučit se ve Spartě je důstojné.
Třebaže nedosáhnete mety dvou set gólů?
Pro mne jsou prvořadé týmové úspěchy. Když se psalo o tom, že mi zbývá pár gólů do hranice 200 ligových branek, což bylo v součtu se šesti trefami v rakouské lize za Austrii, chtěl jsem ji dosáhnout. To se loni na podzim povedlo. Pak se začalo psát o české dvoustovce. Bylo by to hezké, ale to už není tak velká motivace. Samozřejmě by se ty dva góly daly za tři zbývající zápasy stihnout, ale záleží, kolik dostanu prostoru.
I když to Petru Čechovi tolik nešlo, Arséne Wenger ho podržel a na dvoustou nulu v Premier League dosáhl. Nelitujete, že vás nepodržela Sparta?
Nejsme v Anglii, kde si takových jubileí cení mnohem víc. A přece nebudu chodit za trenérem nebo vedením, aby mě nechali hrát, a spoluhráči, aby mě nechali dát gól...
Milan Baroš je o měsíc mladší a táhne Baník...
Já mu fandím. Je to vynikající fotbalista, který dosáhl obrovských úspěchů. Dokazuje, že věk není to nejdůležitější měřítko. Přál bych mu, aby Baník dotáhl k záchraně.
Neplánujete rozlučku jako třeba Tomáš Rosický?
Zatím nic takového v plánu nemám. S fanoušky se rozloučím v utkání s Olomoucí.
Po posledním ligovém zápasu skončíte. Už víte, co budete dělat?
Mám o tom jasno. Zahraji si za Olešník, kde už mi chystají modrobílý dres s číslem 21 a budu pracovat v jihočeské fotbalové akademii a na českobudějovickém gymnáziu, které jsem před léty vystudoval. Zůstanu u fotbalu a už se na to těším. Hlavně ale budu s rodinou, které to za ty roky dlužím.
A víc se dostanete do lesa...
To také. Na Slovensku mám už několik let domluveného jelena. Dlouho jsem to odkládal, letos už si tohle přání snad splním.
