Kapitán Sparty Krejčí: Za kritiku jsem rád, hodně mě zocelila. Dokážu reagovat jinak

Marbella (Od našeho zpravodaje) - O aktuálním zdravotním stavu Krejčího jsme vás informovali minulý týden. Odchovanec Zbrojovky Brno nakonec opravdu zasáhl do druhého poločasu pondělního přátelského utkání se Salcburkem. A dohrával, jak jinak, než s kapitánskou páskou.

Až na dva podzimní zápasy jste byl půl roku mimo hru. Jak dokáže kapitán plnit v takovém období svou roli?

Ze začátku byla vidina, že budu pryč jen krátce, s týmem jsem byl pořád. Postupem času přišlo více času mimo kvůli objíždění lékařských vyšetření. Ale vždy jsem se snažil s kabinou žít, vymýšlet věci mimo hřiště. Za poslední půlrok se nám povedlo vztahy o dost zlepšit. Role kapitána je pro mě obecně hodně nová, nabírám plno zkušeností.

Kdo vám je při plánování zmíněných akcí největším parťákem?

Celkově určitě Filip Panák, tvoření mimofotbalových aktivit jde hodně i za Davidem Pavelkou nebo Ondrou Čelůstkou. Hodně přispíval třeba Dominik Holec, takže je nás rozhodně víc. Troufnu si říct, že téměř všichni cítí lepší atmosféru.

Kolikrát se k vám dostalo, že jste na kapitána Sparty příliš mladý nebo nezkušený?

Musím přiznat, že napřímo snad ani jednou. Možná jsem to jen někde postřehl. Žiju v určitém okruhu lidí, kteří mě znají. Kdyby jim něco přišlo divné, řekli by mi to.

Nemůže na tom být přeci jen trocha pravdy?

Situace je samozřejmě specifická, že funkci mám zrovna já, když máme tolik zkušených hráčů. Ale vždy je důležité, jak si pravidla nastaví klub zevnitř, ne reakce zvenku. Na svou osobu už jsem si vyslechl tolik věcí, že tohle mi hlavu příliš nezamotá a nezahltí.

Co nejostřejšího jste si vyslechl?

Je toho strašně moc, od nadávek až po výhrůžky.

Kvůli červeným kartám nebo ostřejším zákrokům?

Po vyhrocenějších zápasech jsem určitě vnímaný jako nějaká kontroverznější postava, kritika jde více na mou osobu. Ale na jednu stranu jsem za to rád, hodně mě tyto momenty zocelily, třeba při zápase dokážu už na určité situace reagovat jinak.

Vy se berete jako kontroverzní osoba?

U fanoušků jiných týmů a v těžších utkáních nejsem oblíbený. Ale to asi všichni, kdo sledují fotbal, vědí.

Na podzim nastalo i řešení jedné netradiční a nepříjemné situace. V utkání se Slováckem jste musel společně s trenérem Brianem Priskem jít domlouvat zuřícímu kotli.

Byl protest, který přerostl ve světlice letící na naše hráče. Museli jsme zasáhnout, i když osobně jsem moc nevěděl, kvůli čemu nepokoje nastaly. S fanoušky jsme si to vyjasnili a šlo se dál. Situace mě samozřejmě mrzí, hrát bez kotle není příjemné, na druhou stranu zbytek hlediště se toho zhostil skvěle, cítili jsme podporu.

Byl váš nápad se tam vydat?

Houkli na mě kluci ze hřiště, jestli bychom tam neměli jít. Takže jsme na sebe koukli s trenérem Priskem, zda je to dobrý nápad. A vyrazili.

Pokud zdraví vydrží, berete rok 2023 z pohledu seniorské reprezentace jako možnost stabilizovat se v jejím užším kádru?

V dlouhodobějších cílech a snech to samozřejmě mám, jde o velkou výzvu a touhu. Jenže momentálně je přede mnou návrat na trávník a do formy, kterou jsem měl před zraněním. Poté až můžu pomýšlet na reprezentaci, zatím jsem ani nezačal hrát v klubu.

Pod Priskem máte pouze dvě utkání.

Přesně, k tomu jen pár tréninků. Potřebuji se po dlouhé pauze trochu ukázat a dostat herní pohodu. Až se budu cítit dobře a naskočím do každého utkání, můžu doufat v pozvánku do národního týmu.

I když jste přímo v akci mockrát nebyl, v čem vnímáte pod novým trenérským týmem největší změnu?

Jak dokážou obsáhnout plno věcí okolo samotného fotbalu. Od posilovny, přes vyklusání, taktické věci nebo suplementaci. Vše je nám vysvětlováno krok po kroku, proč danou činnost děláme a k čemu nám bude. Tohle je nejen pro mě nové, všichni mladí kluci hned vidí, jak to funguje v profesionálním fotbale, co je potřeba, aby člověk mohl hrát na evropské úrovní.

Čeští trenéři takto nepracují?

Spíš bych řekl, že evropské týmy mají daleko více možností. Moderních věcí je strašně moc a je těžké přinést prvek, aniž byste mu porozuměl. Je zbytečné používat něco jen proto, že s tím pracují jinde. Vidíme, že trenér Priske už má zkušenosti z jiných týmů a dokáže je přenést k nám. Rozhodně nejde o výtku pro české trenéry, také jsem nevěděl, jak některé věci fungují, protože jsem do zahraničí ještě nenakoukl.

Kouč před odletem na soustředění naznačil, že nalezení porozumění mezi jeho týmem a kabinou trvalo déle, než si myslel. V čem byl podle vás zádrhel?

Největší adaptace byla na intenzitu a rychlost, v jaké po nás trenéři chtějí, abychom pracovali. Od presinku až k přesouvání. Ke všemu musí ještě přijít fotbalovost. Tohle je asi věc, na kterou jsme si museli nejvíce zvykat. Hodně sprintů, pak ještě s klidnou hlavou rozehrát a převést návyky do ofenzívy, která nás trápí už déle.

Ofenzívu měl na starosti i Dele Alli, podle rozhovoru pro Zbrojovku Brno v roce 2018 váš fotbalový vzor. K tomu jeho bývalý zaměstnavatel Tottenham jako nejoblíbenější klub. Platí to stále?

To už je dávná minulost, každý měl v dětství oblíbený klub a Tottenham byl tehdy ve formě. Jeho výkony samozřejmě pořád sleduji, ale mé nejoblíbenější kluby jsou momentálně Sparta se Zbrojovkou Brno, kde jsem vyrostl.

Alliho někdo nahradil?

Adam Hložek a Dávid Hancko.

Když zmiňujete Dávida Hancka, jste pořád v kontaktu?

Jak se stále více zapojuji do tréninku, tak už není tolik času. Ale s Filipem Panákem jsme ho v zimě navštívili, strávili jsme společně krátkou dovolenou. Občas si zavoláme, máme společnou skupinu. Bohužel, po jeho letním odchodu už kontakt logicky není takový.

Bývalý kapitán Sparty aktuálně působí ve Feyenoordu. Je pravda, že po vás tento klub pokukoval a případně jak vážně?

O zájmu jsem se dozvěděl z Instagramu. Nic konkrétnějšího jsem neřešil, navíc se vše dělo mimo přestupové období, takže jsem informace bral spíš na lehkou váhu. Měl jsem plno problémů se zády, hlavní cíl byl se vrátit zdravý na hřiště.

Nebylo vše tedy tak, že pokud by nepřišlo obnovení zranění, kopete už v Nizozemsku?

Ne, to rozhodně ne.