Článek
Třicetiletý reprezentační kapitán bere vážné zranění jako výzvu poprat se o návrat na trávníky a nepřipouští si, že by se už nemusel dostat do dřívější formy.
„Po první operaci jsem byl nastavený tak, že nebudu mít volno po sezoně, budu chodit na procedury a budu se snažit co nejvíc urychlit hojení. Možná jsem měl víc odpočívat, ale to už nikdo nezjistíme. Když se pak po měsíci a půl zjistilo, že noha je v horším stavu než před první operací, byla to pro mě velká rána. Byl jsem nějak nastavený, měl jsem v hlavě, že během podzimu budu na hřišti, a najednou přišel šok," líčí Bořek Dočkal.
Letos v únoru se vrátil do pražské Sparty, ale stihl odehrát jen tři ligové zápasy, než se zranil. V květnu absolvoval první operaci achillovky a v červenci musel na druhý zákrok.
Nikomu nic nevyčítám...
„V mém těle asi běželo několik drobných zranění současně. První zákrok nejspíš nepomohl, aby se zastavil proces degenerace tkáně. Navenek všechno vypadalo dobře, všichni mě chválili, jak se dobře hojí jizva. Ale vevnitř to neběželo tak, jak mělo. Nikomu nic nevyčítám. Všichni dělali pro můj brzký návrat maximum, ale sešlo se prostě hodně faktorů a takhle to dopadlo..." přemítá kapitán národního týmu.
A co bude dál? Dočkal věří, že se mu povede dostat do dřívější formy. "Doufám, že návrat zvládnu tak, abych byl na hřišti a nebyl sám ze sebe zklamaný. Neumím si úplně představit, že by se hráč musel vyrovnávat s tím, že už není schopen se dostat na úroveň, na jakou byl zvyklý. Na druhou stranu jsem měl štěstí, že jsem se až do pokročilého fotbalového věku dostal bez větších problémů. Na každému se to poštěstí. Delší absence mě potkala až teď," poukazuje.
"Nechci se dopředu vzdávat, situaci beru jako výzvu nějak se s tím poprat. Málokdo má štěstí, aby se mu vážné zranění v kariéře vyhnulo. A byla by ode mě slabost utíkat při prvním takovém problému," ujišťuje Dočkal, že nic nebalí.