Článek
První restart se mu povedl, v ročníku 2013/2014 významně přispěl k záchraně. Následně se vrátil do Slavie. Vedl si solidně, uplynulou sezónu odchytal téměř celou. V pozici jedničky načal i tu letošní. Od příchodu trenéra Šilhavého však ani ťuk.
„Chytal jsem jen v poháru proti Litoměřicím. To je slabota," podotýká Berkovec. Přednost dostal konkurent Jiří Pavlenka. Ambiciózní brankář po vyhodnocení situace v závěru podzimu viděl jediné východisko: hostování. Přestože miliónovými posilami nabušená Slavia má našlápnuto k úspěchům.
„Spousta lidí mi říkala, jestli jsem se nezbláznil. Jasně, Slavie může vyhrát titul. Jenže pokud bych nebyl delší dobu v zápasovém vytížení, kariéra by trpěla. Sedět na lavičce je pro mě na nic," uvádí Berkovec.
Ze dvou variant, které se mu nabízely, si vybral okamžitě. „Říkal jsem si: buď budu sedět a třeba získám titul, nebo budu chytat, byť ne v elitním klubu. Pro moji budoucnost je stoprocentně lepší druhá možnost," tvrdí Berkovec.
Kamarádi mu darovali bonbóny
Druhé působení v Ďolíčku však za restart nepovažuje. „Tehdy jsem se přišel rozchytat po zranění, takže se to dá nazvat restartem. Teď je to něco jiného. Nechytal jsem, potřebuju být zase v permanenci. Myslím, že na lavičku mám času dost," dodává 27letý gólman.
Vzhledem k nedávné pozitivní zkušenosti u Botiče měl o své destinaci pro jarní část první ligy jasno. Ví, do čeho jde, navíc zná většinu spoluhráčů. O to víc si jej však nyní budou dobírat kamarádi z rodného Chebu. „Říkají mi už delší čas sešívaný klokan. Dokonce mi darovali bonbóny, které měly z jedné strany obalu logo Slavie, z druhé klokana. Jsem zvědavý, s čím přijdou příště," culí se Berkovec.
Zelenobílý klub shledal po dvouapůlletém působení v Edenu v příznivé „kondici". „Mnohé se změnilo k lepšímu. Doufám, že dopředu jsem se posunul i já. Nasbíral jsem nějaké zkušenosti. A jsem také starší," říká Berkovec. Naváže v Ďolíčku na svoje předchozí úspěšné působení?
