Článek
Je pravda, že teprve v Rusku jste poznal, co je to trénovat?
Na soustředění ve Františkových Lázních trénujeme třikrát denně. To jsem v Moskvě nezažil, je to srovnatelné. V Rusku jsme na začátku měli test, pak jsme hodně dělali s balónem. Nebylo to tak náročné jako tady. Snad se s tím srovnám a posunu se výš.
Proč jste si vybral právě Spartu?
V posledním ligovém utkání jsem dostal šanci a pak čekal na vyjádření klubu. S prezidentem CSKA jsme se domluvili, že hostování ve Spartě pro mě bude nejlepší varianta. Nemusím se nikde aklimatizovat, budu doma. Zkusím se hned chytnout.
A nebylo by pro vás lepší hostovat v Rusku?
Původně jsem chtěl do konce sezóny vydržet v CSKA. Ale když mi sám prezident řekl, abych to v Praze zkusil, nechtěl jsem to hrotit. Řekl mi, že to pro mě bude dobré. Proto jsem co nejrychleji spěchal za týmem, abych byl s kluky od začátku přípravy.
Není to trochu divné, že jste se konečně dočkal ligové šance, a pak vás hned pustili?
Před posledním kolem byla reprezentační přestávka, všichni se vraceli až dva dny před zápasem. Během pauzy jsme hráli přátelák. Povedl se mi a trenér Zico řekl, že mě postaví i do ligového utkání. Každá zkušenost je skvělá. Konečně jsem hrál od začátku, to se mi předtím nepodařilo.
Se Zikem jste se radil?
V průběhu sezóny jsme zvažovali různé varianty. V Rusku je to těžké. Týmy jsou hodně silné, vyrovnané. Byl jsem zraněný a nemohl ukázat, co umím. Nechtěl jsem žít v nejistotě, proto jsem volil Spartu. Pro mě je důležité hrát. Udělám vše, abych se prosadil. Chci ten rok využít, rychle to uteče.
Kdy se vám Sparta ozvala?
Nevím přesně. Manažer Kolář mi volal, že je zájem. Nechtěl jsem váhat a čekat na další varianty.
Myslíte, že ve Spartě to bude lehčí než v Rusku?
Všude je to těžké. Nezbývá mi, než makat. Chtěl jsem jít do Sparty, aby se jednání netáhlo a já někam nenaskakoval v průběhu přípravy. Chci se prosadit a hrát. Jsem ve věku, kdy hrát potřebuji. Udělám pro to maximum.
Nelitujete roku a půl v CSKA?
Kdybych hrál v českých top klubech jako ve Spartě či ve Slavii, možná bych si Rusko rozmýšlel. Já ale působil v Brně. V poslední sezóně se nám sice dařilo, ale říkal jsem si, že to nemusí být napořád. Když přišla nabídka, cítil jsem velkou šanci. Počítal jsem, že to bude těžké. Přišel jsem po přípravě - a když jsme my mladí dostali šanci, já se akorát zranil a chytili se jiní. Ničeho však nelituji, rozhodl bych se stejně. Jen bych asi změnil přístup k fotbalu. Zranění mě poučilo. Každý den musíte dávat fotbalu všechno. Když ne, vrátí se vám to třeba zraněním jako mně.
Můžete být konkrétnější?
Po přestupu jsem si myslel, že to půjde samo. Postupem času jsem zjistil, že si musím přidávat, pokud chci hrát velký fotbal.
Měl jste tedy nos moc nahoře?
To zase ne, namyšlený jsem nikdy nebyl. Vím, že na sobě musím pracovat. Čekal jsem prostě na šanci a pak se zranil.
Teď už pro sebe děláte něco navíc?
Poznal jsem, jak je ruská liga rychlá. Musím zesílit, všechno dělat ve větší rychlosti. Zapracovat na technice s míčem, na síle, na rychlosti. Prostě komplexně, abych se té úrovni vyrovnal. Z Brna to pro mě byl strašně velký skok. Otevřelo mi to oči.
