Článek
Poprvé v sezoně jste vyhráli doma a po třech ligových zápasech v řadě bez gólu jste se konečně střelecky prosadili. Jak se vám utkání zamlouvalo?
Oproti prvnímu duelu po ligovém restartu, v němž jsme remizovali 0:0 s Olomoucí, na nás byl znát značný posun. Rozehranost už byla mnohem vyšší. Je dobře, že jsme mohli vyplnit reprezentační přestávku mistrovským střetnutím.
Před vaším gólem na 3:1 vám útočník Kliment sklepl zády míč ke kopačkám. Byla to náhoda?
Rozhodně to nebylo nic nacvičeného, ale náhoda taky ne. Honza Kliment dobře věděl, co dělá. Balon se ke mně od jeho lopatky skvěle odrazil a mně parádně sedla střela z hranice velkého vápna.
Byl to z vaší strany záměr pokoušet se co nejčastěji o zakončení z větší vzdálenosti?
Přesně tak. Trenéři nás k tomu před zápasem nabádali.
Vy jste se v lize trefil po delším čase...
O to mám větší radost. Konečně mně to tam spadlo. Jsem šťastný, že jsem mužstvu pomohl. Snad se teď střelecky chytnu a budu dávat mnohem víc branek.
Pomohla vám k premiérovému triumfu na hradišťském stadionu v tomto prvoligovém ročníku změna rozestavení?
Systém hry se třemi obránci zkoušíme na trénincích a uspěli jsme s ním v poháru proti Prostějovu. Je využitelný zejména v zápasech, v nichž hodláme soupeře zatlačit útočným fotbalem, což byl i případ duelu s Příbramí. Změna se nám vyplatila, dosáhli jsme krásného vítězství. Je to pro nás obrovská vzpruha. Tím ovšem neříkám, že jsme se nedopustili pár chybiček.
Mrzí vás, že se v současné koronavirové době nemůžete o radost ze tří bodů podělit s fanoušky?
Samozřejmě. Diváci nám hrozně chybí. Máme v Hradišti fantastické fandy, které nejde ničím nahradit. Štve mě, že jsme s nimi nemohli výhru oslavit. Vítězné emoce jsou totiž k nezaplacení.
Víte, že jste proti Příbrami odehrál jubilejní sté střetnutí v elitní soutěži?
Během zápasu jsem to netušil. Dozvěděl jsem se to až těsně po utkání. O to víc mě těší, že jsem jubileum oslavil gólem.