Článek
Co se v ten okamžik seběhlo?
Byla to moje chyba, nekoncentrovanost, myslel jsem už dopředu, kam balón vyhodím. Podklouzl jsem, už jsem míč nestihl chytit... Bylo těžké se s tím vyrovnat, ale tým i fanoušci mě podrželi.
Co vám bezprostředně poté běželo hlavou?
Že jsem matlák. (směje se) Ptal jsem se sám sebe, jak jsem to mohl udělat. Teď už je to legrace, ale tehdy mi do smíchu moc nebylo.
Stala se vám někdy podobná věc?
Chyby se dělají, doufám, že jsem si ji na dlouhý čas vybral. Věřím, že takovou už nikdy neudělám. V životě jsou ale závažnější věci než takové chyby.
Když jste odcházel o přestávce z trávníku, kráčel s vámi trenér Vavruška. Co vám říkal?
Abych dal hlavu nahoru, že to musím dochytat do vítězného konce. To se mi povedlo. Musím podotknout, že mě podrželi i hráči Teplic, kteří mě povzbudili, vážím si toho.
Soustředil jste se poté na každou situaci o to víc?
Určitě. Moment jsem měl stále v hlavě, nedá se to hned vytěsnit. Snažil jsem se stoprocentně koncentrovat, myslím, že se mi to podařilo.
Udělali jste klíčový krok ke čtvrtému místu?
Nevím, zda klíčový, ale velký určitě. Přeskočili jsme Teplice, budeme se snažit se tam udržet. Pokud budeme hrát v posledních dvou zápasech jako teď s Teplicemi, věřím, že už před sebe nikoho nepustíme.
