Článek
Jiří Šimáně se stal prezidentem Slavie Praha.
Celý život jste slávista. Splnil jste si sen, když jste teď prezidentem klubu?
Já se narodil v Plzni. Slavia byla klubem mého otce, dojížděl do Prahy na všechny její zápasy. Do fotbalu jsem nikdy jít nechtěl a celá rodina mě zapřísahala, ať to nedělám. Málo se ví, že jsem první člověk, který do českého fotbalu přivedl zahraničního hráče. Žil jsem v Africe a Spartě vytipoval Timothy Mwitwu. Jenže trenér Ježek tam právě končil a oni nechali Afričana v zimě jezdit na stadión v krátkých rukávech městskou dopravou a pokaždé se jim ztratil. Tehdy nebyly žádné zkušenosti, jak s cizinci pracovat.
Dohodil jste hráče Spartě - a teď jste první muž Slavie.
Beru to s pokorou, Slavia není hračka. Nemám moc času sám na sebe, teď cítím obrovskou odpovědnost. Nechtěl jsem ani dělat prezidenta, zamýšlel jsem Slavii pomoci. Pan Tvrdík na mě strávil několik dní, než jsem se uvolil... (exministr Jaroslav Tvrdík je zástupcem čínského investora - pozn. red.) Pro mě těžká role. Věřím však, že se s velkou výzvou všichni vyrovnáme.
Je známo, že Slavii zachraňujete již delší čas. Prozradíte, zda jste byl i jejím věřitelem? A kolik peněz jste už do ní investoval?
Byl jsem vším. I věřitelem, ale částku vám neřeknu. Termín 15. září byl pro klub likvidační, pracoval jsem tedy na tom, aby do Slavie vstoupil někdo jiný. Myslím, že jsem jí pomohl. Nic jsem za to nechtěl. Původně jsem opravdu neuvažoval, že do ní vstoupím.
Do Edenu za vámi míří známá jména. Internacionál Vladimír Šmicer bude členem dozorčí rady, dlouholetý kouč reprezentační jedenadvacítky Jakub Dovalil hlavním skautem a další trenér Jiří Plíšek manažerem mládežnické akademie...
Pan Plíšek je strukturovaný člověk. O akademii má jasnou představu, při našem rozhovoru mě nadchnul. Už má něco za sebou, teď působil v bývalé Jugoslávii, kde má svou akademii v Sarajevu. Všichni dobře víme, že v zemích bývalé Jugoslávie se rodí spousta výborných fotbalistů, kteří odcházejí do velkých evropských klubů. Je to velký potenciál, rádi bychom akademie propojili - a třeba tu v Sarajevu i koupili.
Oslovil jste také dalšího renomovaného odborníka Jana Říčku, že?
Ano, mluvil jsem s ním, je to dokonalý profesionál. Problém je, že pracuje pro Manchester City a ve smlouvě má spoustu etických podmínek, co může a co nesmí. Z toho mála, co může, jsme se dohodli na určité spolupráci. Chceme se podívat třeba taky do Španělska. Nedávno jsem tam byl a ve druhé lize sledoval hráče, kteří by v české lize patřili k nejlepším. Přitom jak známo, ve Španělsku je zrovna moc dobře neplatí. Možností je velká spousta...
Jaroslav Tvrdík oznámil, že hráči Slavie teď hrají o splnění podzimního cíle a velmi slušné vánoční prémie.
Je to tak, hráči dostanou koncem roku stejné náušnice jako Ronaldo... (smích)
Většinovým vlastníkem Slavie je společnost CEFC. Sáhnete tedy pro posily i do Číny?
V Číně určitě nějaký dobrý hráč, který by k nám zapadl, je. Byl by to důležitý krok i z hlediska sponzorů a partnerů. Však víte, jak to dělají západní kluby. Možná to tak nevypadá, ale také Čína může být dobrým zdrojem fotbalistů pro českou ligu. A naopak - kdo ve Slavii odvede dobrou práci, můžeme ho poslat do země, kde trénují Eriksson nebo Scolari, aby si na stará kolena vydělal nějaké peníze. I to může být tahákem pro fotbalisty, aby do Slavie přišli.
Máte velké cíle. Je pro vás garantem úspěchu trenér Dušan Uhrin mladší, jehož jste při nástupu do klubu vlastně zdědil?
Trenér Uhrin mě zklamal! No řekněte, hrát 1:1 s Duklou před deseti tisíci diváky? Doma musíme hrát útočně, buď vyhrát, nebo prohrát, ale rozhodně ne remizovat. Už jsme si to vysvětlili. (pobavený úsměv) Ne, vážně. Já Dušana v létě doporučil, když se lámal chleba. A koupili jsme vlastně dva trenéry, protože jeho táta mu pořád volá, koho má postavit a koho ne... Máme tedy jednoho velmi úspěšného trenéra a druhého, který z mého pohledu bude velmi úspěšný také.
