Článek
Hradec doma nad Slovanem dvakrát vedl, jenže ve druhé půli byli jasně lepší hosté a dočkali se odměny. V 65. minutě vyrovnal Ermin Mahmič, minutu před vypršením řádné hrací doby se na přední tyči prosadil pohotovým zakončením Jan Mikula. „Jestli bychom takový zápas otočili před pěti koly? To asi ne,“ přiznal Kováč.
Parta ze severu Čech si ovšem celý druhý poločas šla za třemi body. „Naše mentální síla je daleko větší než na začátku sezony. Vnímám pochybnosti, které byly, ale kluci pochopili, o čem to je. Tým furt jede,“ přemítal liberecký trenér.
Slovan se zvedá. V poslední těžké sekvenci zápasů - s Plzní, na Baníku Ostrava, se Slavií a v Hradci - neprohrál a uhrál osm bodů. „Byl to pro nás velký test, jak jsme daleko,“ odtušil Kováč.
Hradec naopak nadějnou sérii, během které skolil Spartu a sebral ze čtyř utkání deset bodů, přerušil. Ve druhé půli byli Východočeši úplně bezzubí. „Směrem dopředu to bylo po přestávce z naší strany enormně slabé. Jsem zklamaný,“ zmínil Horejš.
Důvod? Domácím odcházely síly a střídáními hru neoživili. „Když odešli Slončík, Vlkanova, Griger, spadl nám řetěz. Nedokázali jsme je tak nahradit. Dokud měli síly, byli jsme nebezpeční. Liberec si střídáními naopak pomohl,“ cítil hradecký kouč.
Liberecká radost v zápase s Hradcem Králové.
„Nechci, aby to vypadalo, že si stěžuji. Ale vypadl nám Mick van Buren, což je pro nás citelná ztráta. Má zlomenou klíční kost, bude pět a až šest týdnů mimo. Někteří v týdnu jednou trénovali. Máme početnou marodku, chybí nám hráči, kteří dokážou něco změnit jako Kučera, Van Buren nebo Hodek, který měl také zdravotní potíže. Šířka kádru nám teď chybí. Musíme však dál pracovat a dát se zdravotně dohromady. Věřím, že jsme schopní na předchozí zápasy navázat,“ konstatoval Horejš.