Článek
Sparta měla na začátku sezony zvadlá křídla, Jakubu Peškovi i Lukáši Haraslínovi, který je momentálně navíc zraněný, chyběly drajv a pohoda. „Byl to problém. Když si vybavíme nejlepší zápasy Sparty v minulé sezoně, Pešek s Haraslínem měli formu. Dokázali se uvolňovat, zvládali souboje jeden na jednoho sypali centry do vápna, byli nebezpeční," poukazuje Komňacký. Teď to neplatilo.
Velký český klub proto angažoval Jakuba Jankta. „Spartě se nedivím, že po něm sáhla, z krajní pozice hraje velmi dobře, na reprezentační úrovni. Má pořád potenciál," rozebírá kouč Baníku Ostrava z mistrovské sezony 2003/2004.
Krok samotného hráče, jenž přišel z Getafe na hostování s opcí, je mnohem překvapivější. Jankto strávil osm let v zahraničí, sedm let působil v Itálii, poslední rok byl ve Španělsku, byť za Getafe naskočil i kvůli zranění jen do patnácti soutěžních zápasů. Připsal si v nich dvě asistence.
„Není obvyklé, aby se hráč v šestadvaceti vracel do Česka. To se stává spíš po třicítce. Je to v jeho případě trochu ústup z velkého fotbalu, úplně smysl to na první pohled nedává, ale na druhou stranu nejde do špatného klubu. Zřejmě počítá s tím, že ve Spartě dostane víc příležitostí, navíc bude na očích reprezentačním trenérům. A když se mu bude dařit, může na sebe upozornit a do zahraničí se pak vrátit," přemítá Komňacký.
Jankto strávil mládežnická léta ve Slavii, z níž se v osmnácti odrazil do Itálie. I proto je teď jeho nástup pikantní a dráždivý hlavně pro příznivce sešívaných. „Tohle bych mu vůbec nevyčítal. Nestrávil ve Slavii patnáct let, v áčku vůbec nehrál. Sparta je velký klub, má velké ambice. Jeho minulost bych nebral v potaz," upozorňuje bývalý kouč Jablonce, Jihlavy či slovenského Ružomberoku.