Jak začínal Souček? Jezdil 100 kilometrů na trénink, odmakal ho a zase zpátky

Tenkrát je samozřejmě nenapadlo, kam až to jednou Souček dotáhne.

„Poprvé dorazil Tomáš na nábor, kde jsme mu nabídli pozvání na naše tréninky. Jelikož byl relativně zdaleka, tak zpočátku na tréninky dojížděl. Působil jako tichý skromný kluk, který však ukazoval velkou míru snahy," líčí Milan Titěra.

„Znám ho od jeho dvanácti let, kdy už nějakou dobu na Slavii dojížděl z Havlíčkova Brodu. Vynikal herním myšlením, rozhodováním, ovládáním míče a efektivním zakončením. Nepatřil mezi rychlé a dynamické hráče. Patřil k nejvyšším na hřišti. Výborný kluk, charakter, fotbalově chytrý s touhou něco dosáhnout," přidává se Petr Karoch.

Náročně dojíždění dost možná již v mladém klučinovi utvářelo vůli, díky níž se později naplno prosadil.

„Vidím vždy kluka, který od 10 let jezdil 100 kilometrů na trénink, odmakal ho a jel zpátky. Nikdy neměl žádné zvláštní požadavky, nebo negativní reakce. Dělal, co se po něm chtělo. Hrál tam, kam jste ho postavili. Hráči ho respektovali a postupně přebíral v týmu roli lídra," usmívá se Titěra.

„Každým rokem se zlepšoval a trpělivě čekal na svoje šance. Hodně pro svoji kariéru obětoval a měl skvělou podporu od rodičů. Nehledal žádné úlevy tréninku, ani ze školy. Vystudoval gymnázium," dodává trenér, který Součka vedl čtyři roky v řadě kategorií starší přípravky a mladších žáků, následně pak také dva roky v dorostu.

„Super kluk s dobrým charakterem, pracovitý. Věděl, čeho chce dosáhnout. Byl trpělivý," poukazuje Petr Karoch. Součka měl dva roky v žácích U14 a U15 a následně rok v mladším dorostu U16.

Budoucí hvězdu bavily i jiné sporty a byl v nich většinou nejlepší. Šlo mu to na lyžích, s raketou i v jiných týmových sportech. Díky rodičům měl všestranný základ, ze kterého pak těžil i ve fotbale.

„Jinak si pamatuji náš vzájemný badmintonový zápas v jeho 17 letech, který Tomáš v koncovce prohrál a k Vánocům si pak kupoval novou raketu, aby uspěl v odvetě," vybavuje si Titěra.