Článek
„Je to trestuhodné. Může se to stát jednou, ale ne ob zápas. Je jasné, že pokud soupeř vede o tři branky, že se mu běhá po hřišti snadno, naopak nám nevychází vůbec nic. Je to k zamyšlení," povzdechl si záložník Dukly Marek Hanousek. „Strašně nás to mrzí už kvůli dukláckým fanouškům, kteří vážili cestu do Jablonce. A vlastně i těm domácím, protože od sedmnácté minuty nebylo o co hrát," dodal.
Pražané nebyli odevzdaní, jak by se mohlo podle výsledku zdát, i oni přispěli ke kvalitě utkání, tlačili se dopředu, vypracovávali si šance. Jenže produktivita nulová. „Efektivita naše a Jablonce byly bohužel hodně rozdílné," podotkl trenér Dukly Luboš Kozel, kterému rozjetí domácí pokazili jubilejní stý zápas na lavičce v lize.
„U Jablonce ale bylo otázkou času, kdo to od něj odnese první, neboť v předešlých zápasech soupeře přehrával, teď přidal i koncovku. Po třetím inkasovaném gólu to už bylo jenom o tom, o kolik to skončí," konstatoval Kozel.
Jablonec zahrál jako z partesu, pokud by přidal ještě jednu branku, srovnal by krok s vedoucí Plzní nejen bodově, nýbrž i ve skóre. „Máme velkou radost z výsledku i z výkonu. V prvním poločase jsme předvedli nejlepší výkon na podzim, jsem rád, že se naše společná práce konečně brankově zúročila," radoval se trenér Jaroslav Šilhavý.