Článek
Oddechl jste si, že jste ukončil čekání na gól?
Samozřejmě je pro mě dobré, že jsem dal dva góly, že jsem pomohl týmu. Stává se, že člověk pár zápasů nedá gól, ale věděl jsem, že je jen otázka času, kdy to zase přijde.
Nebyl jste už trochu nervózní?
Možná trošku ano, předtím se mi snad nikdy nestalo, že bych tak dlouho nedal gól. Makal jsem, abych týmu přispěl jinak, vrátilo se mi to.
Pomáhala vám důvěra trenéra, který vás stále zařazoval do základní sestavy?
Určitě. Myslím však, že jsme zápasy, v nichž jsem neskóroval, nehrál špatně. Možná se mi herně dařilo víc než teď proti Brnu.
Dokonce jste mohl dát hattrick, nebýt chybně odmávaného ofsajdu.
V Ostravě před týdnem se mi to stalo dokonce dvakrát. Co mám dělat? To se prostě stává. Vyhráli jsme, takže mě to tolik nemrzí.
Pozápasovou děkovačku s fanoušky absolvoval i váš dvouletý synek. Jak se mu líbila?
Viděl už několik zápasů, věděl přibližně, co se bude dít. Děláme při tom různé kotrmelce, jak to uviděl, dělal je taky. Užil si to.