Článek
Jak se vám hrálo vedle lídra týmu a nejzkušenějšího borce Slovanu?
Radek je velkou personou českého fotbalu. Skvěle si diriguje obranu. Někdy je až ale moc výbušný a snažím se ho se spoluhráči krotit (úsměv). Sám nejlépe ví, jak hrát a kde se má pohybovat, a často to oběhá i za ostatní. Dokáže nás zastoupit, když se někde zapomeneme. Svými zkušenostmi je nenahraditelný. Při mojí premiéře v základu mi Radek Kováč hodně pomohl.
Na „svůj" první celý ligový zápas jste čekal od příchodu do Liberce v únoru 2013 dlouhých třináct měsíců. Kdy jste uvěřil v nominaci do základní jedenáctky?
Loňské jaro jsem promarodil. Pevné místo na stoperském postu vedle Kováče si i na podzim držel Renáto Kelič. Po jeho nedávném odchodu do Itálie přišel Honza Rajnoch. V týdnu před utkáním s Brnem to ale vypadalo, že bych mohl jít na hřiště od začátku. Moc jsem se těšil. Nervózní jsem snad nebyl a zápas jsem si užil (úsměv).
Když jste předtím paběrkoval v lize po krátkých časových úsecích, trenér vás posílal do útoku. Bylo těžké plnit si tentokrát stoperské povinnosti?
Ani ne. V útoku jsem spíš vypomáhal a považuji se za středního obránce. Vynasnažím se, abych nastupoval častěji. Jsem rád, že i náhradníci dostávají v Liberci šanci. V týmu jsme od toho, abychom zastoupili stabilní hráče v případě, že mají karetní tresty nebo jsou zranění. Samozřejmě absence spoluhráčům nepřeji, ale někdy taková situace nastane. A je na nás, co jsme byli dříve především na lavičce, jak se se svou novou rolí vypořádáme.
Po vyřazení z Evropské ligy se může Liberec zaměřit jen na domácí soutěž. Jaké jsou ambice?
Díky sedmi bodům ze tří jarních kol jsme stále v reálné hře o třetí místo. A chceme se přes umístění v lize dostat znovu do evropských pohárů.
