Hráli jsme za trenéra, ale hlavně sami za sebe, přiznal jablonecký kapitán poté, co gólem z penalty rozhodl

„Tři čtvrtě roku mančaft vedu a marně pátrám v paměti, kdy jsem prožil jednoduché období. Potřetí za tu dobu jsme dostali tvrdý direkt, potřetí se museli zvedat. Ale zase jsme to zvládli," ulevilo se jabloneckému trenérovi, když duel s Olomoucí po hektickém záběru skončil a jeho tým gólem z penalty proměněné v poslední minutě právě kapitánem Loučkou těsnou výhru zachránil.

„Byli jsme na ni určeni tři, ale já na ni musel jít. V pátek rozhodl o výhře Slavie její kapitán Piták, v sobotu o vítězství Sparty Lafata, jenž rovněž nosí pásku, takže řeči, které bych si od nich vyslechl, by nestály za to," připomínal Luboš Loučka trefy svých bývalých spoluhráčů působících nyní už v cizích službách a zachraňujících svým novým týmům tři body.

Neměli to jednoduché ani oni, ani on. Porazit Hanáky totiž představovalo pro Jablonec pomalu životní nutnost a právě nejzkušenější hráči Čížek, Loučka a spol. si toho byli moc dobře vědomi. I proto svůj tým za vítězstvím táhli nejusilovněji ze všech.

„Od chvíle, co jsme se pustili do přebudovávání mužstva, to od nich očekávám. Tentokrát se k nim přidal i Fantiš, kterého musím za odevzdanou práci a odvedený výkon rovněž pochválit," věděl ostatně trenér Skuhravý, že na nejstarší a nejzkušenější muže svého výběru se může spolehnout. Ale že by hráli za něho? Za jeho další budoucnost na jablonecké lavičce, o níž se po znojemském výprasku opět spekulovalo?

„Naše cesta přece není o Skuhravém, ale o Jablonci. Máme společný cíl, za nímž jdeme. Zatím sice jen po malých krůčcích a ve větších porodních bolestech, než jsme čekali, podstatné však je, že ji zvládáme. Teď už ale nesmíme dopustit, aby se opakovaly podobné direkty, jaké jsme dostali od Plzně či naposledy od Znojma," toužil jablonecký kouč, aby za zmiňované facky už nikdy nemusel omlouvat ani on, ani jeho mužstvo.

A třeba aby nemuseli hráči hned v následujícím zápase bojovat i za něho, i když on podobnou premisu nepřipouští.

„Samozřejmě že jsme za trenéra hráli, hlavně jsme však hráli sami za sebe, abychom si napravili renomé z předchozích utkání. Po vysoké prohře se Znojmem moc dobrá nálada nevládla, ale snad jsme se zvedli a zasloužená výhra nad Hanáky pro nás bude impulsem do dalších kol," doufal i domácí kapitán Luboš Loučka.

A nic na tomto impulsu neměnilo ani to, že vítězná trefa přišla z penalty nařízené v poslední minutě... „Jeden z olomouckých hráčů mě chytil za rameno, takže kontakt tam byl a sudí si docela jistě pokutový kop obhájí," tvrdil Filip Novák.

„Kdyby k zákroku nedošlo a Filip nebyl faulovaný, druhou naši branku by určitě dal a o vítězství rozhodl," mínil i trenér Skuhravý, že vítězství jeho mužstva bylo zcela zasloužené.

„I tak jsme si ale sami způsobili zbytečné komplikace. V utkání, které ovlivňoval silný vítr, jsme byli v první půli lepší, aktivnější, měli i víc šancí. Naše chyba, že jsme nepřidali druhou branku, protože pak by byl další průběh střetnutí pohodovější a mohli jsme si odpustit zbytečný závěrečný nervák," vyčítal sobě i spoluhráčům přece jen kapitán Loučka hektiku posledních minut.

„Ale protože jsme šli třem bodům víc naproti než Olomouc, máme je, což je důležité," ulevilo se nakonec pochopitelně i jemu.