Hrál proti Ronaldovi i Messimu. Plzeň je dobrá adresa, říká nejnovější posila

Během kariéry jsem hodně cestoval, s rodinou jsme jedenáct let pryč. Teď v Americe jsme si řekli, že nastal čas přiblížit se k domovu. A to je důvod, proč jsem se vrátil do Evropy.

Viktoria o mě měla velký zájem. Samozřejmě hrálo i roli, že je z Plzně kousek do Rakouska, autem jsem ve Vídni za čtyři hodiny. Myslím, že tato vzdálenost je příznivější, než ta ze Seattlu.(směje se) Budeme bydlet v Praze, protože děti tu budou chodit do mezinárodní školy. Praha patří mezi nejkrásnější města v Evropě, několikrát jsem tam byl privátně, nyní poprvé na delší dobu. Ale určitě budeme s rodinou velmi často i v Plzni. Abychom poznali město. Slyšel jsem, že tam žijí milí lidé. A samozřejmě, vaří tam dobré pivo.(směje se)

Občas si dám, ale nepřeháním to. Plzeňské určitě ochutnám.

Nebyla to moje priorita. V Rakousku jsem působil dlouho, v Rapidu a v Salcburku. Když se moje dny v Seattlu blížily ke konci, nebylo pro mě Rakousko žádné téma. S tamními kluby jsem neměl žádný kontakt, žádné jednání neproběhlo. Pokud bych se tam chtěl vrátit, musel bych být mnohem aktivní. Pro mě je naprosto v pohodě, že zůstávám v zahraničí. Je to pro mě další nová životní zkušenost.

Znal jsem tým. Pokud se někdo zajímá o evropský fotbal, zná automaticky Viktorii Plzeň. Věděl jsem, že získala mistrovské tituly, hrála Ligu mistrů, Evropskou ligu. Na internetu jsem nic o Plzni vyhledávat nemusel. Je to dobrá adresa.

Viděl jsem to jako možnost. Uvidíme, jak to bude vypadat. Ve chvíli, kdy hledáte nový klub, zajímáte se o spoustu věcí okolo. To chvíli trvá, vyjednává se. Poté mě zavolal trenér Roman Pivarník, řekl mi, že by mě měl rád v týmu. Byl to pozitivní rozhovor. V tu chvíli vycítíte, že je to na dobré cestě.

Spolu jsme nehráli. Ani v Rapidu jsme se nepotkali. Když se stal asistentem, byl jsem v Salcburku, minuli jsme se o pár měsíců. Odmala jsem velký fanoušek Rapidu, takže jsem ho dobře znal, neboť za klub dříve hrával.

Občas. Na zápasy jsem se totiž příliš nedostával, bydleli jsme hodinu autem od Vídně. Rodiče na utkání Rapidu nejezdili. Ale sledoval jsem je v televizi, takže jsem pana Pivarníka vídával na obrazovce.

Jsem dobrodruh. Každá štace je pro mě inspirující. Existují dva typy hráčů: první působí v jednom klubu v jedné zemi celou kariéru, druzí poznávají nová prostředí, nové lidi. Patřím do druhé kategorie. Se ženou a dětmi si vždycky si řekneme: jdeme do toho.

Pokud je příležitost, tak ano. Jsem však profesionál, prioritou pro mě je fotbal. Ale když se naskytnou dny volna, vyrážíme. Podnikli jsme spoustu výletů ve všech zemích, kde jsem hrál.

Úchvatný byl výlet na Mount Rainier, nebo k jezerům v okolí. Byli jsme v Kanadě, navštívili jsme Vancouver, lyžovali jsme ve Whistler Mountain. Když je čas, dá se všechno.

Bylo pro mě nejzajímavější. Odmala jsem hltal španělský fotbal, bylo mým snem si tam zahrát. Splnil jsem si ho v Levante. Ale v nejlepším fotbalovém věku jsem působil v Mohuči. Tudíž po sportovní stránce hodnotím jako nejlepší roky v bundeslize.

Je to malý klub, ale ambiciózní. Vedl nás trenér Tuchel, který nyní působí v Dortmundu a patří mezi nejlepší v Evropě. Tehdy přišel od mládeže, dali mu šanci a on ji využil.

Strašně přísný. Hráče provokoval, aby z nich vymáčkl maximum. Nebylo příjemné, žít stále pod kritikou. Dařilo se nám, v součtu čtyř sezón jsme byli průměrně na šestém místě. Zažil jsem ještě starý stadión. Byl malý, stejně i kabiny. Když přijeli kluci z Bayernu nebo ze Schalke, necítili se u nás úplně komfortně. Ptali se, co to je?(směje se)

Jasně, Zdeno! Hrál jsem s ním dva roky. Piloval pravou lajnu, běhal nahoru dolů. Byl neunavitelný. Takový Terminátor.

Poznal jsem, že jsou opravdu tak dobří, jako vyhlížejí z tribuny.(směje se) Káždý hráč má občas fázi, kdy se mu nedaří. Jenže oni dva dávají padesát branek každý rok. To je neuvěřitelné.

Obavy ne, ale respekt ano. Obrovský. Před zápasem víte, že by se musela udát spousta věcí, abyste měli naději na remízu. Jednou se nám to povedlo, doma s Barcelonou.

Pochopitelně. Pravděpodobnost, že s Levante vezmeme Barceloně body, byla hodně nízká. Tehdy měl velký den brankář Navas, který je nyní v Realu. Pětkrát šel na něj Messi sám, pokaždé ho vychytal. Právě tohle potřebujete, abyste byl úspěšný proti těmto gigantům. Pak jsme jednou sahali po senzaci s Realem.

Byli jste strašně blízko bodům. Dvě minuty před koncem jsme nad Realem dokonce vedli. Jenže pak vyrovnali a v nastavení rozhodl Ronaldo tečovanou střelou.

Především proti Barce. Když k Messimu přidáte Xaviho a Iniestu, devadesát minut běháte bez balónu. Kluci z Plzně to určitě dobře vědí, proti Barceloně hráli v Lize mistrů.

Vím pochopitelně, kdo Pavel Horváth je. Je sice hezké, že nás srovnávají, ale přicházím v půlce sezóny, kdy má tým soutěž skvěle rozehranou pro jarní část. Já se jako nový hráč pokusím mužstvu pomoct. Rád bych přispěl k obhajobě.

Rozhodně nejsem proti.