Článek
I proto se do Ďolíčku tak rád vrací.
„A to přesto, že se mi tady nikdy předtím nedařilo. Vždyť já tady hrál s Libercem třikrát a pokaždé jsme prohráli," připomněl Hoftych své vršovické návraty ve službách Severočechů.
„Dvakrát tedy s Bohemkou a jednou s Pardubicemi, které v Ďolíčku hostují," upřesňoval čtyřiapadesátiletý kouč, jenž tentokrát přijel k Botiči s Mladou Boleslaví a poprvé uspěl.
„Remíza je pro nás o to cennější, že kotel Bohemky dával domácím zase spoustu energie a pořádně je nabudil," věděl Hoftych z vlastní zkušenosti, že s diváky v zádech Klokani o třídu narostou.
Narostli i tentokrát, přesto je Hoftychova Bolka obrala.
„Zaslouženě, protože dělba bodů odpovídá tomu, co jsme viděli. A když už bod, pak raději za remízu 2:2, než 0:0," glosoval Pavel Hoftych partii na těžkém terénu, který fotbalu pochopitelně vůbec nepřál a dělal problémy oběma celkům.
I Klokanům, kteří jsou na rozoraný trávník přece jen daleko víc zvyklí a dovedou se s ním snáz vyrovnat. Zvlášť s podporou svých věrných...
„Samozřejmě že jsme v Ďolíčku silnější, protože fandové nám pomáhají do poslední chvíle. Pak nám třeba vynadají, a mnohdy oprávněně, což musíme přijmout, ale pořád jsou s námi," byl domácí kouč Luděk Klusáček o to víc zklamaný, že se svým příznivcům odměnili jeho svěřenci jen jedním bodem, který je pro Bohemku v její současné situaci málo.
„Do konce základní části ligy ale hrajeme doma ještě třikrát. Musíme toho využít. Samozřejmě s pomocí fanoušků," věří Klusáček, že v zápasech se Slováckem, Libercem a Hradcem Králové bude jeho tým bodovat naplno a z barážových příček nakonec unikne.