Článek
Dvacetiletý šikula, jenž pod Ještědem hostuje do konce sezóny z italské Fiorentiny, si během celého duelu počínal dravě a nebojácně. Vše odstartoval ve 25. minutě, kdy po faulu na něj zahrávali domácí pokutový kop, který bezpečně proměnil Kerbr.
„Nabíhal jsem si skrz stopery. Měl jsem balón úplně na hlavu, ale nějaký obránce mě stáhl za ruku. Jasná penalta," komentoval jeden z klíčových okamžiků Graiciar, jenž krátce po změně stran zvýšil na 2:0. „Přeskočil jsem obránce, který chtěl míč odvrátit, ale míč mě trefil do hlavy. Od ní se pak odrazil do brány. Bylo to štěstí, ale to k tomu patří. Právě hlavičky jsme ale v týdnu trénovali s asistentem Jardou Köstlem, takže jsem rád, že jsem dal gól tímto způsobem. Příště asi zkusím trénovat zase jiné zakončení a třeba mi to tam znovu padne," usmíval se po třetí trefě v sezóně Graiciar, jenž si vysloužil chválu od spoluhráčů.
Fialky jeho výkony monitorují
„Je hodně pracovitý. Klobouk dolů, co na hřišti oddře. Chybí mu ještě klid v zakončení, ale to získá věkem. Fotbalista je to ale velký, právem se dostal do Fiorentiny," připomněl Kerbr.
Vedení Fialek si v budoucnu od Graiciara hodně slibuje a na dálku jeho výkony bedlivě monitoruje. „Volají manažerovi a ten mi všechny zprávy předává. Občas se ozvou i novináři. Jsou spokojeni, že se mi daří a hlavně, že hraju. To bylo nejdůležitější kritérium pro hostování. Musím nasávat zkušenosti a zatím se mi to daří," usmívá se.
Od zápasu v Karviné laboroval se zraněním a do základní jedenáctky se vrátil těsně před reprezentační přestávkou na hřišti Teplic. „Herně to bylo dobré, ale škoda, že jsem nedal velkou šanci za stavu 1:0. Proti Dukle jsem si ale spravil chuť a dal důležitý druhý gól," oddechl si Graiciar, jenž dostal v základu přednost před dalším mladíkem Matějem Pulkrabem. „Není to mezi námi o nějakém soupeření, máme super kamarádský vztah," uzavřel.
