Hlavní obsah

Gól byl šťastný! Vzpomínat na něj asi nebudu, v minulosti se nehrabu, tvrdí olomoucký Navrátil

Olomoucký záložník Jan Navrátil (33) do duelu 17. kola nejvyšší soutěže, v němž Sigma doma remizovala s pražskou Spartou 1:1, nevstoupil zrovna nejlépe. Defenzivní úkoly si plnil zodpovědně, směrem dopředu byl však nevýrazný a dopustil se i několika zbytečných ztrát. V první minutě nadstavení prvního poločasu ovšem předvedl parádu, když jako sváteční střelec nůžkami vstřelil vyrovnávací gól a zajistil tak svému týmu bod za remízu.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Jan Navrátil z Olomouce při utkání se Spartou.

Článek

Zápas vzhledem k hektickému závěru mohl dopadnout jakkoliv. Jak dělbu bodů hodnotíte?

Bylo to vyrovnané. V závěru jsme sice měli štěstí, když Panák trefil tyč, ale i my jsme párkrát zahrozili ze standardek. Kdyby mu to tam spadlo, bylo by to pro nás kruté. Remíza je zasloužená. Příště ale soupeřům už takové šance v závěru dovolovat nemůžeme.

Po dlouhé době jste se trefil a náramně?

Skákal přede mnou balón, já věděl, že za zády mám bránu, tak jsem to chtěl zkusit nějak trefit. Bylo to štěstí. Jsem za to ale rád.

Byl to gól, na který jednou budete v papučích u krbu vzpomínat?

Nevím. Nejsem typ člověka, co se hrabe v minulosti. Když mi tu trefu někdo připomene, budu rád, ale že bych na to nějak vzpomínal, asi ne. Byl to prostě gól, pomohl nám k bodu a uvidíme, jakou bude mít cenu na konci sezóny.

Pomohlo vám sebevědomí, třeba z toho, že jste byl v reprezentaci?

Tak to nevnímám. Určitě nároďák každému pomůže. Já se ho však dočkal pozdě. V průběhu první půle jsem měl nějaké zbytečné ztráty v rohu, byly z toho brejky. Snažil jsem se z toho nepodělat a hrát dál. Takže gól mi pomohl v zápase. Cítil jsem se hned lépe, více jsem si začal věřit.

Neprohráli jste s týmem, co je před vámi. Ukázalo se, že můžete v klidu hrát nahoře, kde si přejete být? Pomůže vám to k víře ve vlastní síly?

Sebevědomí to určitě zvedne. Na druhé straně, těžko můžete něco vyhodnocovat po jednom zápase. Na podzim jsem zvládli první duel na Baníku a pak přišla série porážek. Je to klišé, ale musíme pracovat zápas od zápasu a sebevědomí z toho dnešního si vzít i do těch dalších. Nic snadného nás nečeká. Příště hrajeme na Slovácku a to je doma hodně silné. Ve více takových duelech se ukáže, kde můžeme být, a kde ne, jestli jsme schopni se s nimi o místa nahoře rvát. My si vnitřně myslíme, že ano. Teprve se však uvidí.

Jak moc naboural vaše plány vedoucí gól Sparty?

Vždycky vás nalomí, když brzy inkasujete. A hlavně, ten gól byl zbytečný. Taková střela, nestřela. Škoda. Nepoložilo nás to však, pořád jsme hráli, co jsme si řekli a nakonec jsme za to byli i odměněni.

Vyčítají se vám ne zcela dobrá čísla. Dal jste však třetí důležitý gól v probíhajícím ligovém ročníku. Jste sám ze sebou spokojený?

Čekám od sebe víc, i těch gólů. Někdy máte štěstí, jindy smůlu. Pro mě je nejdůležitější týmový výsledek. Tak to mám nastavené. Když jsem se sem vracel ze Slovácka, říkal jsem, že bych chtěl být jiný, ale to nejde změnit. To přišlo spíše předtím v Uherském Hradišti. Pod trenérem Martinem Svědíkem jsem chtěl hodně pracovat, ale góly jsem nedával, zatímco na začátku kariéry ano. Tam se to holt trochu zabrzdilo.

Co se vám honilo hlavou, když sudí proti vám odpískal penaltu, kterou pak po zásahu VAR a zhlédnutí videa odvolal?

Hned mi blesklo, že je to pro nás špatné. Gólman nás však uklidňoval, že stahoval ruce. Tak jsem si říkal, snad penaltu rozhodčí odvolá. Nikdy ale nevíte, ani u toho VAR tady v Česku.

Co rezonovalo před zápasem v kabině více, prezidentské volby nebo výsledek z Plzně?

Bavili jsme se o obojím. Byly jsme rádi, jak volby dopadly a na druhé straně, zaskočil nás úspěch Hradce Karlové. To tak ale je. Je to nepříjemný soupeř, hraje se proti němu špatně.