Článek
I Jiří Jarošík musel mít pocit, že ho zavalí. V ligovém sloji tápal, dusil se a marně vyhlížel alespoň záblesk světla na jejím konci.
Po sedm podzimních kol to trvalo.
Ubíjejících pro něho, zvyklého na fotbalových trávnících vítězit. V tuzemsku, stejně jako v Rusku, Anglii či Skotsku. Místo sbírání titulů se najednou rodil v bahně. V propadlišti u ligového dna
I pro teplické vedení šlo samozřejmě o sedm ubíjejících kol vyplněných jen a jen porážkami.
Kouč Teplic Jiří Jarošík.
Naštěstí pro Jarošíka si bylo vědomo, jaký hráčský kádr trenérský novic po zástupu svých neustále se střídajících předchůdců převzal a nijak netající, že vzhledem k současným finančním možnostem klubu mu zvučné posily rozhodně nepřivede.
Jen jedno mu mohlo nabídnout - trpělivost.
Aktivum v tuzemských fotbalových poměrech vzácné, i když pochopitelně dané i současnou teplickou realitou.
Ale i tak.
Zleva Mohamed Tijani z Teplic a Rafiu Durosinmi z Karviné.
Jarošík poskytnutou trpělivost zúročil, takže po třech jarních výhrách v řadě vyvedl Severočechy poprvé z barážových příček.
Sice v neúplné tabulce, a navíc jen díky skóre. Pochopitelně s vědomím, že za týden či dva může být vzhledem k vyrovnanosti ligového zástupu všechno zase jinak,
První počin se ale dostavil.
V nedělním střetnutí s Karvinou se dostavil i počin druhý.
Aplaus akcím, které v záchranářské bitvě sice neskončily gólem, ba třeba ani šancí, divákům se však líbily. Zvlášť když je předváděli mladí „no name" hráči vypůjčení na hostování nebo pořízení na předchozí Jarošíkově druholigové štaci.
Potlesk fotbalu, který na Stínadla zase po dlouhé době zavítal i přesto, že se hrálo v blátě, bahně a s oboustranným vědomím, o jak důležité body jde.
Tepličtí slaví čtyřgólovou výhru v Ostravě.
On ostatně provázel i předchozí teplické vystoupení v Ostravě.
„Jestli chceme být jednou klubem, který prodává hráče, a prodává je třeba i do ciziny, jiné cesty není. Musíme hrát fotbalově. V zápasech, kdy jde o hodně, i třeba na těžkých terénech, kdy je riziko mnohem větší. Hrají tak velké týmy, proto apeluji na kluky, proč by nemohli hrát také tak. Jen se nebát," těšily Jarošíka nejen tři důležité body, ale i potlesk, který vnímal on, stejně jako jeho svěřenci.
I klubové vedení ho určitě vnímalo.
Možná dokonce se zadostiučiněním, že trpělivost nejen body, ale i aplaus přináší.
