Hlavní obsah

GLOSA: To tak, přistřihnout Velkému čápovi křídla... Ale je na čase zkrátit je nejen jemu

Vždycky byl svůj. Ve službách Sparty, doma v Jablonci tuplem. Srdcař, ale i svéráz. Neřízená střela, kterou neukočíruje ani vlastní manželka, natož aby to svedl někdo z jeho podřízených. A bylo a je jedno, zda Velký čáp hnízdil zrovna na Letné, ve strahovském asociačním sídle, nebo teď právě na své jablonecké Střelnici. Proto nesmrtelné hlášky a průpovídky, které by už vydaly na docela objemnou sbírku Peltových bonmotů. Proto i maléry, do nichž se někdejší první muž českého fotbalu střemhlavě vřítil a které by rovněž vydaly na pořádně objemný fascikl.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Šéf Jablonce Miroslav Pelta.

Článek

V průběhu nedělního ligového zapasu s Bohemians se jablonecký boss namočil do dalšího. A zase jako neřízená střela neuvažující, jaké následky může jeho návštěva kabiny rozhodčích způsobit, natož dopředu domýšlející, jaký poprask hned v úvodu rozbíhající se sezony způsobí svou audiencí v prostorách, kam je i Velkým čápům přístup striktně zapovězen. Nebo spíš kam je zapovězen právě jim.

A nic na tom nemění, zda audience skutečně trvala pouze patnáct sekund, jak hlavní rozhodčí Tomáš Klíma v zápise uvádí, a zda skutečně zůstalo u Peltovy chvály soudcovského tria a omluvy za chování adrenalinem a emocemi nabitého trenéra Petra Rady.

Sudí podle tvrzení obsaženého v zápise jabloneckého bosse ze svého hájemství promptně vypoklonkovali, takže jim stačil pouze popřát, aby se v druhé půli drželi. Možná ho tím ochránili před malérem ještě větším, protože kdo ví, jakou průpovídku či hlášku by Velký čáp přidal. A že jich něco na podobné téma ve fotbalových kuloárech i policejních odposleších koluje...

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Trenér Jablonce Petr Rada hovoří s rozhodčím Zbyňkem Proskem po utkání čtvrtfinále MOL Cupu.

Pelta se už namočil do spousty malérů. Mnohé si podle vlastního mínění poctivě odpracoval, v asociačních kauzách spojených s dotacemi stále trčí až po krk, do dalších se vřítil. Někdy závažných, jindy banálních, někdy na hraně se zákonem, často však i úsměvných, omlouvaných jeho povahou a naturelem, a tudíž zlehčovaných, protože Velký čáp je prostě svéráz, kterého nikdo nepředělá.

Natož aby mu přistřihl křídla.

Vlastní manželka to nesvede a chtějte pak něco takového na trenéru Radovi, který každý zápas prožívá až za hrob.

Nová komise rozhodčích tím ovšem promptně Peltovi pohrozila. A stejně tak i jemu podobným klubovým čápům pohybujícím se kolem rozhodčích a přejícím jim, aby zlomili vaz. Samozřejmě soupeři, což byla hláška, s níž posílal sudí do druhých poločasů s oblibou vyšehradský šíbr Roman Rogoz figurující ve stále ještě neuzavřené Bebrově korupční aféře.

Teď ovšem půjde o to, aby komise rozhodčích a následně disciplinární komise nezůstaly jen u pohrůžek a verbálních apelů na dodržování platných fotbalových norem.

Odér, který kolem sebe český fotbal po zmiňované Berbově aféře stále šíří, totiž pořád páchne a audience podobné té jablonecké tenhle zápach nejenže znovu připomínají, ale ještě ho umocňují.

Zdeněk Pavlis pracuje přes čtyřicet let jako sportovní novinář a publicista. Působil v redakcích Zemědělských a poté Zemských novin, Lidových novin, Svobodného slova a nyní publikuje na nejnavštěvovanějším českém sportovním internetovém portálu www.sport.cz, a to od roku 2008. Celé desetiletí spolupracoval se slovenským fotbalovým týdeníkem Tip. Od roku 2001 je předsedou Klubu sportovních novinářů ČR. Napsal více než dvacet knih. Například: 50x Fotbalista roku, Čaroděj, Djoker Novak Djokovič, Josef Bican – Pepi, Klub ligových kanonýrů, Králové fotbalu, Petr Čech: Mr. Perfect, Zlatý míč, Gianluigi Buffon: superman Gigi, Železná Sparta, Od Bicana k Lafatovi. Je držitelem Ceny dr. Václava Jíry a Ceny Egona Erwina Kische udělované českým a slovenským spisovatelům za literaturu faktu.
Související témata: