Článek
Jak zásadní je pro vyladění formy soustředění v teple? Poznamená adepty na titul ze západu Čech a případně i pražské Letné setrvání ve vlastních tréninkových areálech? Nad skutečným přínosem herních kempů se zamýšlí trenér Vítězslav Lavička, který zažil mnoho zimních „drilů" jako hráč i později z role šéfa týmu.
„Pro všechny ve fotbalovém prostředí je nynější koronavirová doba hodně složitá. Můžete si třeba naplánovat dva přípravné kempy, ale aktuální situace neumožní absolvovat ani jeden. Jde o dosud nepoznané zkušenosti.
Osobně jsem zastáncem kombinované přípravy. Část, kdy se tým věnuje hrubší fázi, absolvovat doma. A pak odletět na herní kemp do tepla, aby měli hráči k dispozici kvalitní tréninkové plochy a lepší klimatické podmínky. V neposlední řadě je pak v případě kempu v zahraničí velkým bonusem konfrontace se zajímavými zahraničními soupeři.
Moje zkušenost byla taková, že pokud jsme zvládli hrubší přípravu doma, hráči se následně těšili do tepla na herní soustředění. Odlet do příznivějších klimatických podmínek představoval zásadní impuls směrem do přípravy.
V případě pobytu v teple jde i o správné načasování z hlediska délky pobytu. Nikdy jsem nevolil soustředění delší než dvanáct dnů. Jde o přijatelnou dobu pro všechny, a pohodlně se dají sehrát tři přípravná utkání. Vždy jsem si vyslechl i názor rady starších neboli zkušeného jádra týmu.
Zaujalo mě, když Slavia vyrazila do Portugalska na devatenáct dnů. Sám jsem zažil něco podobného jako hráč ještě ve Spartě Praha. Tehdy jsme letěli do Jižní a Střední Ameriky, cestou zpět jsme navíc absolvovali ještě přípravné utkání v Portugalsku. Já byl svobodný kluk, ale i tak jsem vnímal délku soustředění jako nepřiměřenou. A co teprve kluci s rodinami. Pro ty šlo o hodně složité období.
Osobně jsem podmínky v Algarve zažil a jsou naprosto super, takže z trenérského hlediska volbu Slavie chápu. Určitě vše dobře analyzovali. Případné konfrontace se zahraničními soupeři navíc představují hodně velký přínos.
Covidová situace však i v tomto směru působí velké problémy. Pokud jsem správně zaregistroval, právě Slavia se pere se zrušením utkání, protože její soupeři do Portugalska nedorazili. V médiích jsem zaznamenal, že kempy v zahraniční rušily i týmy z Rakouska či jihu Evropy.
Osobně jsem s kolegy vždy vybíral soupeře podle herního stylu, abychom narazili na něco nového a hráči se posouvali. Jenže teď musí být kluby rády za kohokoliv. A případná absence zápasů, to je úplná pohroma. Absolvovat třeba modelový zápas jen v rámci vlastního kádru, to pochopitelně ostrý souboj nemůže nahradit. Těžko se testuje forma hráčů.
Plzeň se rozhodl právě kvůli epidemii zůstat doma. Je třeba si uvědomit, že Západočeši mají trávník na stadionu v Luční ulici vyhřívaný, tudíž pokud nepřijde z hlediska klimatických podmínek nějaká kalamita, budou na kvalitním povrchu. Takže sice hráčům bude chybět teplo, ale podmínky na přípravu budou kvalitní. A stejně je na tom Sparta.
Takže zásadní problém pak představují jen přípravné konfrontace. Pokud nezůstane než hrát s kluby z druhé ligy, při veškerém respektu, nejde o požadovanou prověrku. Forma hráčů se pak těžko testuje. Kvalitativně asi těžké můžeme srovnávat kluby z nejvyšších soutěží v Evropě a z domácí druhé nejvyšší.
Pak je samozřejmě trenér před prvním soutěžním zápasem vždy trošku v očekávání, jestli trefí sestavu, kde budou všichni v optimální formě. Ale pochopitelně ani pobyt v teple negarantuje, že všichni hráči budou vyladění na maximum.
Ale je třeba říct, že ani herní soustředění neznamená garanci skvělé přípravy. Během trenérské štace v Polsku jsem absolvoval kemp v zimním období v Turecku. A téměř celý pobyt pršelo. Ale pršelo tak, že trávník byl totálně pod vodou. Takže jsme rušili tréninky a museli hodně improvizovat. Takže ani odlet za teplem není garancí stoprocentních terénů."
Vítězslav Lavička
Fotbalový trenér a bývalý profesionální hráč. Kopal za Plzeň, Spartu, Cheb, Hradec, Bohemians a kariéru uzavřel v Chrudimi. Jako trenér získal ostruhy na lavičce Sparty, žižkovské Viktorie, Slovanu Liberec, Sydney FC a Slask Wroclaw. Dvakrát vedl český národní tým do 21 let.
