Článek
Ne, nebyl to klasický zápas, při kterém favorit doma z ojedinělé akce inkasuje, hosté pak hrdinsky brání, polehávají a jejich gólman pochytá nemožné. Ostatně i ostravský trenér Pavel Hapal bilancoval: „Zápas mohl být rozhodnutý dřív a skončit ještě větším gólovým rozdílem.“
Šampiony z Letné musí drásat nejen to, že prohráli, ale jak prohráli. Nepřišla adekvátní reakce na tabulkový propad, šedivý výkon z Plzně (0:1) a následné týdenní pohovory s nadřízenými.
Sestřih zápasu Sparta–BaníkVideo: LFA
„Chyby je lehké najít, ale těžší odstranit,“ namítal kapitán Sparty Filip Panák.
Jeho coby konstruktivního stopera vymazal dotěrnější útočník Prekop. Je zarážející, že se situace po týdnu v lize opakuje.
Sparta si v předchozích dvou zlatých sezonách zvykla, že byla tak dobrá a převyšující soupeře, že se podřizovat nikomu nemusela. Prostě svůj styl protivníkům vnutila.
Teď k tomu má daleko jako k titulu. Dřív ji zdobila hra křídel, kterým uzpůsobovala systém. Ten však už od léta dost drhne, navíc Haraslín i Birmančevič nyní marodí. A najednou Sparta postrádá ostré a schopné křídlo. Daněk jím stále není. Tuci také ne, i kdyby byl v sobotu fit. Proti Baníku jeden z fleků papírově obsadil Sadílek, ale spíš ho to táhlo ke středu, který přečísloval, a prolínal se s Lacim. Sparta v personální nouzi tasila rozestavení spíš s pětkou záložníků.
Nouzový plán ale Baník rychle prokoukl. Potíže mu to dělalo do poloviny první půle, pak stačila jedna domluva u střídaček. A bylo po problému.
Další varianta na křídlo Krasniqi vyběhl jako náhradník, zasprintoval a zranil se. Jeho rozlet se odkládá. Zase.
Víc k lajně se nuceně přesouval i stomilionový hroťák Rrahmani, jenž poutal pozornost křiklavě zelenými kopačkami. Výkonem zase tolik ne. Je otázka, jestli je jeho rajon jinde než na hrotu.
Další letní akvizice Cobbaut naskočil na závěrečnou čtvrthodinku. Po jednom z prvních sprintů se belgický obránce opíral o kolena a mocně se vydýchával. I on si bude muset dost přivykat specifikům české ligy. Další obránce Ross od konce léta vysedává na lavičce.
Sportovní ředitel Rosický zvedl Spartu, ale s posledními příchody se netrefil. Zatím. Z herního pohledu určitě a jen v klubu vědí, zda se nenarušily i citlivé vztahy v kabině, o čemž se čím dál hlasitěji spekuluje.
Zápas proti Baníku poskytl důkaz, že se dál nevede Solbakkenovi. Podle dat dlouhodobě a výrazně zaostává v osobních soubojích. V sobotu se mohl trochu blýsknout aspoň jako zakončovatel. Dvakrát střílel ze slušné pozice, ale míč se mu při zakončení spíš zadrhl pod kopačkou. Krásná ukázka, proč se Sparta řadí k Pardubicím a Budějovicím – týmům, které v sezoně zpoza vápna ani jednou neskórovaly.
Na Letné se o víkendu opakovaně linul z tribun nespokojený pískot. Absence nadstandardních borců jako Haraslín, Birmančevič, Kairinen a Preciado by sice zamávaly snad s každým ligovým souborem, ale pořád jde o pyšnou značku, která by se s tím měla umět vypořádat.
Sparta vypadala nesourodě. Alarmující je, že se nezdá, že by v bryndě táhla za jeden provaz.
Zatímco po utkání do civilu oblečený Birmančevič děkoval fandům, kteří v rohu kotle vyvěsili srbské vlajky i transparent na jeho podporu, Kosovan Rrahmani pár desítek metrů od něj flaškou s pitím vztekle flákl zem, až ho pár spoluhráčů muselo uklidňovat.
Je krajně nešťastné, že rudá krize nastává před středečním duelem Ligy mistrů doma proti Brestu, který vzhledem k dalšímu losu v podstatě rozhodne o tom, zda mají čeští šampioni reálnou naději pomýšlet na postup ze skupiny.
Na to asi teď nikdo nemyslí. „Ve hře se pereme trošku sami se sebou,“ přiznal kapitán Panák a naznačil: „Mluvení už bylo spoustu.“
Spartu čeká úkol, kterým se nechtěla zabývat: pročistit, sjednotit, spojit.
