GLOSA: Šéf sudích uchopil konečně rákosku. Třeba si vzpomněl, že i v Portugalsku k přísnému kantorovi patřila

Vždyť zažité zvyklosti přestávaly platit, notičky jim s dřívější pravidelností nepřicházely, natož aby jim bylo zřejmé, zda opravdu ještě platí, že dálnice končí za Humpolcem a dál už se rozkládá Asie, zda úhlavní nepřátelé sídlí ve Slezsku a nijak se nemění ani hierarchie klubů, jimž je zapotřebí připomenout, co je to suchý záchod.

Blažené to časy, kdy bylo možné zavolat na Strahov Náčelníkovi a potvrdit si, zda zadání platí a případně nakolik byl asociační místopředseda s realizací zadání spokojen. Anebo za ním rovnou zajet a při pracovní snídani rovnou ve strahovské restauraci s Taťkou Berbrem probrat, co k dokonalosti chybělo a jak si příště počínat lépe.

Takový Pavel Rejžek přiznal, že to dělával a jak mu bylo fajn. Dokonce na mezinárodní listinu FIFA se okamžitě dostal.

Jenže volejte do Portugalska. Zaleťte posnídat do Lisabonu, kam se Periera na týden uchýlí.

A vyložte si správně květnaté formulace v proklamacích na sociálních sítích a webových stránkách asociace brojící proti bezohledné a surové hře, když tady není Berbr, který by poradil, řekl, jak se věci mají a dalšímu počínání požehnal. Zvlášť, když i kolega u videa je na radu skoupý, byť se na něho člověk obrací se zvoláním: „Za to se dává červená, jo?"

Alex Denev to v úterní dohrávce po krvavém zákroku mladoboleslavského Matějovského na olomouckého Housku udělal, slyšet už ovšem nebylo, jakého doporučení se mu od kolegy Fraňka obsluhujícího VAR dostalo.

Půldruhého měsíce předtím mu na pražské Letné alespoň video rozhodčí při zápase Sparty s Pardubicemi poradil, že by bylo vhodné zaměnit žlutou kartu pro domácího Krejčího za červenou, v Mladé Boleslavi odkázán na sebe a své zvážení, co je hra bezohledná a co surová ony „drobné" nuance nerozpoznal.

Stejně jako to nesvedl o dva dny před dřív, když u videa sledoval v pražském Edenu slávistického kapitána Bořila faulujícího jabloneckého Jovoviče a nedal echo hlavnímu sudímu Orlovi, který dokonce ani žlutou netasil, což mu ex post Pereirova komise vyčetla.

Podle bosse mistrovského klubu za to dostal „Bóřa" pořádný kartáč, k čemuž Tvrdík navrch přidal, že ochrana zdraví hráčů je a musí být prioriotou. Padni komu padni, klubům velkým i malým, reprezentantům i juniorům.

A teď se v tom vyznejte, musí se podivovat nejen Denev. Co platívalo, neplatí, co se od rozhodčích předpokládalo jako samozřejmost se najednou nechce, a ještě za to člověka staví na pranýř.

A ani ten Portugalec už se nedrží svých bohulibých záměrů, neboť vás najednou šmikne a pozastaví vám delegaci na čtyři zápasy. A to vykládal, že nebude trestat za ecxesy a chyby v jednotlivých zápasech. Ještě před půldruhým měsícem sliboval dlouhodobé hodnocení a jakousi tabulku, z níž se těm nejlepším otevře cesta do Evropy a ostatním bude po jeho prázdninovém návratu do Lisabonu možná hrozit sestup o level níž.

Ale kdo vlastně ví, co bude hrozit, až po půl roce jeho mise na Strahově skončí.

A kdo ví, jestli je tohle z jeho hlavy. Jestli mu někdo neporadil, aby se od bohulibých představ oprostil a trestal hned. Třeba se našel dobrák, který přispěchal se starým americkým moudrem: „Vždy si otevřeně přiznej chybu, protože ostatní přestanou dávat pozor, což ti umožní udělat další."

Pereira nejspíš připustil, že chybu udělal, když neznalý tuzemského prostředí, panující situace a poměrů a hlavně předchozích zvyklostí chtěl svou půlroční očistnou kuratelu pojmout jakou pouhou převýchovu soudcovského sboru.

I v Portugalsku přitom určitě platívalo, že k ráznému kantorovi patří rákoska, což on ve svých třiašedesáti letech musí ještě pamatovat. S moderními pedagogickými metodami pochopitelně neslučitelná, pro český fotbal ovšem nezbytná.

Dobře, že s ní prvního výtečníka klepl přes prsty.

Dobré ale především bude, až zmiňované moudro obrátí naruby a u jedné chyby zůstane. Vždyť až mu 23. února asociační Etická komise odhalí, k čemu při šetření s rozhodčím Rejžkem a pěti dalšími podezřelými v Berbrově kauze dospěla, aby ji v rukou držel hodně pevně.

Natož pak až dojde k soudnímu přelíčení, kde přijdou na řadu spisy a policejní odposlechy se jmény Ardeleanu, Královec, Rejžek a spol.