GLOSA: Případ Jurásek. Bezva kšeft Slavie. Ale s dojmem, že šlo vytřískat víc

Zároveň se ale nabízí i druhý pohled. Není to úplně dávno, kdy šéf Slavie Jaroslav Tvrdík tvrdil, jak kolem Juráska krouží Stuttgart, který nabízí sumu začínající na osmi milionech eur.

Skloňoval se interes FC Turín, Atalanty nebo dalších bundesligových zájemců.

Velký talent Slavie i celého českého fotbalu nakonec neputuje do žádného klubu z elitní pětky evropských lig.

Jurásek míří do druhé anglické ligy. S nižší částkou na cenovce, než o jaké se před rokem a půl mluvilo.

Docela dobře to vyjadřuje, jak se Juráskův rozvoj zbrzdil.

Pozor, v jednadvaceti má stále ohromné nadání a ještě větší perspektivu, s níž se může stát uznávaným frajerem evropského formátu.

Ve Slavii to ale už nebude.

Trochu stabilněji za ni začal kopat od podzimu 2022. Zaujal. A v Edenu od té chvíle snad každý půlrok doufali, že teď už přijde pořádný rozmach drzouna s jedovatou levačkou.

Jenže místo něj přibývaly dál jen nadějné záblesky.

Jurásek trefil postup do Evropské ligy proti Luhansku. Slavil gól proti AC Milán. V lize párkrát sahal po hattricku. A kdo ví, jak by vypadalo aktuální slávistické putování Evropou, kdyby v závěru využil šance doma proti Lille nebo ve Frankfurtu…

Juráskova hvězda se ale i proto naplno nerozsvítila. Nevyužil další příhodné podmínky. V létě se vrátil z Eura, kde byl ve dvaceti benjamínkem českého nároďáku a jedním z nejmladších hráčů turnaje. Ve slávistické generálce proti Žilině nasázel hattrick, ale potom?

Zase se svezl do zavedených kolejí.

Byl plnohodnotným členem vršovického kádru? Jistě. Zůstával výjimečný? Nepochybně. Rozdílový? To už jak kdy. Opora? Spíš ne. Fotbalový kalendář bobtná, sestavy se točí, ale pokud byste volili ideální podzimní jedenáctku Slavie, Juráskovo jméno by v ní scházelo.

Proto označení náhradník. Sakra drahý, talentovaný a žádaný náhradník.

Jurásek ve Slavii na podzim dojížděl na konkurenci a celkově na to, že byl charakteristikou až „nečeský hráč“ - občas pojem používá trenér Jindřich Trpišovský.

Sebevědomý. Hravý. Technický vyspělý. Ale taky trochu ledabylý a nedokonalý v defenzivě, což se v běhavé domácí soutěži moc neodpouští. Obzvlášť ve Slavii, která připomíná červenobílou armádu neunavitelných vojínů.

„On je spíš mužem okamžiku. Poztrácí balony, nemusí hrát ideálně, ale pak se mu povede klíčový moment, geniálně vyřeší situaci,“ vystihl to na podzim Trpišovský. „Potřebujeme od něj body, obecně si představuju vyšší kvalitu v řešení.“

Jurásek postrádal konzistenci, stěží byste pátrali po čtyřech soutěžních duelech, do nichž vyběhl v základu. Jen v Edenu vědí, zda za tím vězí spíš přístup a výkony mládence z Karviné nebo zda s mimořádným talentem neměli trenéři zacházet trpělivěji.

Chtějte to ale po nich, když Slavia s novým majitelem po čtyřletém půstu prahne po ligovém titulu.

Odchod Juráska je rozchod z rozumu, po němž nezůstávají nepřátelé. Slavia vydělala hezké peníze a loučící se záložník pro klubové kanály líčil: „Jsem v mladém věku a řekl bych, že potřebuju hodně hrát. A tady není tolik příležitostí, kolik bych chtěl. Tam budu mít daleko víc minut.“

O anglické Championship se traduje, že je jednou z fyzicky a psychicky nejnáročnějších soutěží fotbalové planety. 24 mančaftů, 46 kol, žádné prostoje, těžší terény, důraznější ostrovní fotbal. Snad soutěž českému jinochovi sedne.

Norwich ho pořizuje za nemalou sumu. Dostane prominentní desítku na záda a na úvod velkou příležitost, na kterou by se v Edenu nejspíš zase načekal.