GLOSA: Je umění se rozloučit. Slovácko v tom hraje Ligu mistrů, další může školit

Před měsícem Slovácko s obsáhlým vysvětlením oznámilo, že po vzájemné dohodě předčasně ukončí smlouvu úspěšný kouč Martin Svědík.

V neděli večer zase zveřejnilo dojemné a efektní video, v němž uzavíral kariéru bývalý reprezentant a dlouholetá ikona klubu Michal Kadlec.

Může to znít trochu zvláštně, ale v dnešním profisportu je důvěryhodná a transparentní komunikace obdobně podstatná jako trénování, hraní nebo zvelebování stadionů a zázemí.

Navíc v českém fotbale existuje dlouhý štos zpackaných rozchodů, konců a odchodů.

Třeba takový Pavel Horváth roky cítil pachuť z konce ve Spartě. Za dvě sezony s ní získal ligový titul a dvě trofeje z domácího poháru, ale najednou matador mizel do Plzně jako přebytečný a zatrpklý, že se jej po rozepři s fanoušky klub aspoň veřejně nezastal.

Slavia se zase o rok později za podivných okolností zbavila kapitána Ericha Brabce. Ač jeho tvář umístila na předsezonní billboardy, najednou nezapadal do koncepce. Spekulace o pravých důvodech mediální prostor plnily další měsíce.

Komunikační týmy dvou nejslavnějších klubů od oněch časů řádně nabobtnaly. Je znát, že jejich výstupy a prezentace jsou daleko uhlazenější než dřív.

Marketing, PR a komunikace se dál na spoustě ligových adres ale dělají na koleni, v personálním podstavu a někdy až amatérsky.

Třeba České Budějovice v průběhu podzimu záhadně odstavily záložníka Jakuba Horu, který si v návaznosti na to veřejně stěžoval, jak s ním klub zachází.

Precizně vykomunikovat, jak by se dnešní mluvou řeklo, se nepodařil ani konec Luboše Kozla v Liberci. Informace se tutlala, až se z ní stávalo veřejné tajemství, které odcházející trenér zničehonic sám potvrdil předminulý víkend. Na pozápasové tiskovce, která slouží k hodnocení utkání.

„Dohodli jsme se na přání trenéra, že do konce sezony nebudeme žádné spekulace komentovat,“ vysvětloval pak na síti X nový majitel Slovanu Ondřej Kania. Plány s Kozlem se ale dostaly k novinářům.

„Ihned jsem volal trenérovi, že mám tuhle informaci a že bude potřeba se k tomu nějak postavit a že za klub bychom upřednostnili variantu, která je maximálně transparentní a z mého pohledu jediná správná - viz co udělalo posléze Slovácko s Martinem Svědíkem,“ pokračoval Kania.

„Bohužel jsme se na této variantě nedokázali shodnout. Zpětným pohledem jednoznačně přiznávám, že bylo mou chybou, že jsem netrval na námi preferované variantě a že jsem ustoupil.“

Všimli jste si? Slovácko i v branži platí za ukázkový příklad. Umí vystrojit rozlučky. Ač se o Svědíkově a Kadlecově konci tak nějak tušilo, informace neunikla někde bokem. Nikdo ji nešikovně nepropálil v rozhovoru či na jiném kanálu.

Oznámení zůstalo na klubu. Překvapení vystřídalo uznání, které zaslouží i Slovácko.

Mimochodem jeho kabinu dál obývá čtyřicetiletý ligový rekordman Milan Petržela. A chraň bůh, že bychom ho chtěli posílat do důchodu.

Po posledních týdnech se ujistil, že si pro rozlučku nemohl přát vhodnější místo.