Článek
A že to před devadesáti lety bylo vášní a emocí, když si Sparta umanula, že od letenských sousedů zlanaří slavného šutéra Franci Svobodu, o jehož vyhlášených pumelicích se i po pražských kabaretech a šantánech kuplety a popěvky pěly. Sto tisíc měl od proradného sparťanského funkcionáře Klepetáře dostat.
Fotbalová asociace kvůli tomu zasedala, obchodní soud přestupovou transakci řešil, Ústřední záložna českých legionářů svědčila, jak to se směnkami pro Svobodu vůbec je, při derby ve finále Poháru dobročinnosti dostoupila nevraživost vrcholu, neboť tekla krev a praskaly kosti. Však také Slavia podala na belgického legionáře Braina trestní oznámení pro těžké ublížení na zdraví a požadovala nejen herní distanc, ale i arest.
Rok trvalo, než došly oba kluby k rozumu, smíru a v dubnu dvaatřicátého roku ke zmiňované úmluvě, protože současné vášně kolem přestupu Plavšiče ze Sparty do Slavie jsou jen slaboučkým odvarem toho, co se dělo a co plnilo stránky novin tehdy.
Teď je plní srbský legionář také. I emoce a vášně jeho transfer v obou táborech vzbuzuje. V tom sparťanském obzvlášť. Po všem fabulování, mlžení a ujišťování loajalitou není divu.
Proč se handrkují zrovna o něj...?
Pokud jde o Plavšiče, fotbaloví experti se neshodnou. Řada z nich se podivuje, proč je právě okolo srbského záložníka takový humbuk. Že není hoden, aby se o něj dva největší domácí kluby přetahovaly.
Šikovný on samozřejmě je. Zdaleka však nevykazuje takovou produktivitu jako Nicolae Stanciu, jehož přesun do Edenu oklikou přes Arábii se ukázal být pro Spartu citelnou ztrátou.
Plavšič prošel na Letné rukama sedmi trenérům, pro žádného se nestal klíčovou figurou. Pod Pavlem Vrbou teď hrál pravidelně, ovšem i s ohledem na rozsáhlou marodku. Kdyby byli všichni zdraví, nevešel by se do základu nejspíš ani jemu.
Plavšič přišel na Letnou před čtyřmi lety a jeho smlouva je vlastně posledním pozůstatkem z rozhazovačné éry nákupů pro italského kouče Stramaccioniho, jež velmi rychle zkrachovala. Sportovní manažer Tomáš Rosický se s dalšími protagonisty rozmařilé etapy rozloučil loni v létě. Nelze se mu divit, že se do prodloužení smlouvy s Plavšičem za stávajících podmínek nehrnul.
Jeho náhled změnil až Vrba, který se za Plavšičovo setrvání veřejně postavil. Rosický netají, že teprve v tu chvíli začal jednat a snažil se vyjít trenérovi vstříc.
Jenže bylo pozdě, Srb byl v té chvíli už domluvený se Slavií.
Pokud by nešlo o citlivý přesun rovnou k rivalovi, žádná bouře ve sparťanském táboře by se nekonala. Plavšič se na Letné nikdy nestal klíčovým hráčem. Slavii sice jednou vstřelil parádní gól, pokud však u lajny narážel na fotbalové roboty typu Bořila či Coufala, vinou křehké tělesné konstituce od nich často odletěl jako pápěří a byl od něj pokoj.
Slavia fikaně využila setrvalé konstelace
Jenže Slavia ho přesto chce. Jestli jako akt zdůraznění výrazné převahy nad rivalem z posledních let, nebo jako nepostradatelnou posilu, bůh suď.
Jedno je jisté, úspěšný trenér Jindřich Trpišovský určitě Plavšičovi správnou roli najde. Ačkoliv Srbovi chybí produktivita, patři k nejkreativnějším křídlům v české lize, je technický a dynamický.
A v tom je pro Spartu nejcitlivější problém. Až Trpišovského taktovka rozsoudí její dilema, zda do prodloužení Plavšičova angažmá stálo za to investovat, nebo ne. Buď se ve Slavii chytí jako Stanciu, a pak budou na Letné litovat. Nebo nebude pro sešívané až tak důležitý, a pak nebude důvod k velkým vráskám.
Sešívaní každopádně jen fikaně využili setrvalé konstelace. Zatímco oni jsou několik sezon jednotní, silní a na trenérském postu stabilizovaní jako nikdy dřív, Sparta dál střídá kouče minimálně jednou do roka. Pak je těžké razit při budování mužstva jednotnou koncepci a za oběť neustálým rošádám mohou padnout nejen Plavšičové...
Část letenských fanoušků je zhrzena, Plavšičovi na sociálních sítích stejně jako před časem Stanciuovi nadávají a vyhrožují, až se sama Sparta proti takovým projevům ohrazuje.
Po 90 letech a v dnešní době těžko dojde k podobnému smíru, který uzavřel spor o prvorepublikového šutéra. Rozum a nadhled by přesto i tak měly mít navrch.