Článek
Jste překvapený, že jste se prosadil hned v prvním utkání?
Nečekal jsem to. Jenže co je nám to platný, když jsme si nechali do půle vyrovnat. Myslím, že pokud bychom do přestávky vedení udrželi, zápas bychom v klidu vyhráli.
V lize jste si zahrál naposledy v září loňského roku. Jaké to bylo po tak dlouhé době?
Je lepší naskočit v prvním poločase než na posledních 15 minut, kdy už není moc časového prostoru. Takhle jsem byl hozený do studené vody. Gól mi samozřejmě pomohl, protože jsem kvůli slepému střevu nemohl osm týdnů trénovat. Po brance jsem měl nohy hned lehčí. Ovšem když prohrajete zápas, který po mém gólu byl, aspoň z mého pohledu, vyhraný, radost z branky nemám.
Jak si vysvětlujete druhý poločas, kdy vás domácí přehrávali?
Hráli o všechno, svůj typický fotbal, my jsme se jim nevyrovnali v bojovnosti. Zápas jsme si prohráli sami, po přestávce jsme nastoupili jako jiný tým. Rozebereme si to, takhle se nemůžeme prezentovat.
Když jste v předchozím duelu s Příbramí seděl na lavičce, tepličtí fanoušci vás vulgárně uráželi, dokonce na protest proti vašemu angažování opustili na pár minut stadion. Věříte, že vás díky gólu přijmou lépe?
Nechtěl bych to dramatizovat. Jsem z toho spíš překvapený, většina lidí totiž byla ráda, že jsem zpátky v Teplicích. Beru to tak, že jsem odchovanec, narodil jsem se tam, chci za Teplice dávat góly.