Fanoušci uctili památku ředitele Hrdličky. Odešla teplická ikona, shodli se na pietním místě

„Zrovna jsem seděl u počítače, projížděl internet a měl i zapnutou televizi. Chystal jsem se na fotbal s Jihočechy, když najednou v televizi říkali, že zápas nebude, protože umřel pan Hrdlička. Pak jsem se nějak dozvěděl, že fanoušci chystají smuteční setkání, a tak jsem tady," svěřil se 66letý Břetislav Kudrnáček se strnulým výrazem ve tváři. „Jsem teplickým fanouškem pětapadesát let. Vím, že v jednom období šlo o holou záchranu klubu a rozhodující bylo, že pan Hrdlička obnovil kontakt se sklárnou. Tím se všechno otočilo a nastal obrat k lepšímu," podotkl muž oblečený do teplického dresu.

„Prožili jsme hodně milníků. Třeba předkolo Ligy mistrů s Dortmundem. To byl pro mě zážitek, na který nezapomenu," líčil Kudrnáček. A vybavil si i okamžiky, kdy se ocitl v blízkosti ředitele Hrdličky. „Nějaké velké osobní zkušenosti ani nemám, ale setkal jsem se s ním při besedách s fanoušky. Jednou jsem při zápase Teplic v Příbrami seděl vedle něj. Za nás hrál tehdy Michal Kolomazník. Povídám panu Hrdličkovi: „Vy nevidíte, že toho hráče už teplický fotbal nezajímá?" Pan Hrdlička řekl: ‚Máte pravdu. Já ho prodám.' A myslím, že pro toho fotbalistu to byl poslední zápas za Teplice," prohodil Kudrnáček.

Za předešlých let prošla Teplicemi řada trenérů. „Podle mě bylo mistrným tahem pana Hrdličky, že přivedl z Kypru zpátky pana Cermana, který nás dotáhl do první ligy," pravil fanoušek. Nechtěl spekulovat o teplické éře bez uznávaného šéfa. „Tak to si neumím představit, jak se situace vyvine. Asi nejvíc do toho bude mluvit majitel," zamyslel se. „Netuším, co se teď děje v hlavách hráčů, kteří byli se šéfem v každodenním kontaktu. Někteří kluci jsou v Teplicích dlouho, ale tým má i dost cizinců, kteří jsou tady krátce," podotkl věrný příznivec.

Na smuteční akt dorazilo i velké množství mladých fanoušků. „Odešla velká ikona Teplic. Pan Hrdlička toho udělal pro teplický fotbal, klub, město i kraj tolik, že jsme považovali za samozřejmost, abychom donesli svíčku a zapálili ji," říkal 17letý Tomáš Pecka.

„Neznali jsme ho řadu let, jako mnozí starší fanoušci, ale zůstane nám v srdcích. Taky sportuji, konkrétně se věnuji vzpírání, a mám tudíž ke sportu osobitý vztah. Určitě se tragická událost dotkne hráčů i všech lidí v klubu. Je to něco podobného, jako by navždy odešel otec rodiny. Ale snad se po krutých dnech smutku mužstvo nakopne a kluci budou hrát pro něj," emotivně se vyznával mladík. „Příští zápas Teplic bude výjimečný. Přijdeme v co největším počtu, se srdcem na dlani a na tribuně přichystáme choreo. S hráči jsme zatím nemluvili, necháme to náhodě," hleděl do země Pecka.

Rovněž 17letá Lucie Kaucká se přidala: „Tahle smutná událost mě hodně zasáhla. Je to z ničeho nic rána pro Teplice, velká ztráta. I když jsme pana Hrdličku jako běžní fanoušci neměli možnost poznat osobně, vím, co v minulosti vykonal pro Teplice. Připravovali jsme se na zápas s Budějovicemi a teď tady takhle bezradně stojíme. Vůbec jsem neváhala sem přijít."