Článek
Vraťme se v čase do situace, kdy skončil zápas s Příbramí. Věděl jste hned, že je zle a může přijít váš trenérský konec?
Věděl jsem, že je to pro nás komplikace, co se týče získaných bodů. Ale nemyslel jsem, že by to mělo znamenat konec. Moje koncentrace míří vždy k zápasu, protože to jsou věci, které mohu ovlivnit. Na to, co nastane po utkání, jsem v daný moment nemyslel.
Takže jste měl v hlavě spíš inkasovaný gól na 3:3 v šesté minutě nastavení?
Jasně. U mužstva jsme něco zažili a konečně jsme se dočkali obratu. Vždyť jsme dokázali zvrátit nepříznivý stav a to jsme prohrávali o dva góly. Říkal jsem si, že se mentalita díky tomu může zase posouvat, ale potom jsme to celé znegovali. Takže myslel jsem jen a jen na ten daný zápas.
Vedení se následně rozhodlo jednat a ukončilo vaše angažmá. Co jste řekl hráčům na rozloučenou?
V noci po zápase jsme se dohodli na mém konci, kluky jsem viděl až druhý den, kdy všechno oznámil boss pan Šádek mužstvu. Já každému podal ruku, poděkoval za chvíle, co jsme prožili. Řekl jsem jim, že vždycky budu fanouškem nejen klubu, ale i jich jako hráčů. Snažil jsem se jim dát všechno a že to nevyšlo výsledkově podle očekávání, to je jednoduše sport. Moc si jich vážím a jsem rád, že jsem byl součástí tak významného klubu.
Generální manažer a majitel Viktorie Plzeň Adolf Šádek.
Nalomit vaz vám mohly krachy v pohárové Evropě poté, co jste nezvládli poslední minuty klíčových zápasů. Je právě tohle, co vás mrzí, když se za angažmá v Plzni ohlédnete?
Samozřejmě, že když si člověk najde čas a všechno analyzuje, většinou se dívá na situaci z 93. minuty. Vrtat se v minulosti není dobré, protože už to nemůžete změnit a zvrátit. Ale myslím, že tohle byla tvrdá rána pro nás všechny. Mužstvo šlapalo po našem příchodu fantasticky, výsledkově i herně.
Takže konfrontace s Alkmaarem byla klíčovým duelem, který vše výrazně ovlivnil?
Mužstvo šlo dopředu a dá se říct, že po covidové situaci před námi stála možnost hrát skupinu v pohárové Evropě, nejdřív Ligy mistrů a pak Evropské ligy. Proti nám stál Alkmaar, který byl v té době na prvním místě tabulky nizozemské ligy. Hrálo se kvůli covidu na jeden zápas, venku... Hrálo se o všechno a vy v tom utkání vedete ještě v 93. minutě, pak dostanete gól na 1:1 z pokutového kopu... A nakonec to v prodloužení nedopadlo, to byla tvrdá rána. Naším úkolem bylo se z toho rychle oklepat, ale stín tam pořád byl.
Nakonec jste to zklamání překonali, že?
Bylo to těžké, ale myslím, že jsme to zvládli. Povedlo se to a po systémových věcech jsme se vraceli zpět a šli zase dopředu. Ještě tam nebyla výsledková a výkonnostní dominance, ale cítil jsem, že se vracíme.
Mluvíte o pocitu, že se tým vracel do správných kolejí. Přesto vaše angažmá skončilo předčasně. Už jste si vyhodnotil, kde se stala chyba?
Před zápasem na Slavii jsme čtrnáct soutěžních utkání neprohráli. Ukázalo se, že kroky, které se udělaly a systém, jenž se nastavil, je funkční. Dokázali jsme udělat se stejnými hráči výsledkový profit, určitě jsme ale nebyli stoprocentně spokojení s herním výkonem. Chtěli jsme hrát dominantním ofenzivním způsobem. Stabilita ještě nebyla taková, jakou jsme očekávali. Také jsme doháněli výsledkový deficit z prosince a bylo podstatné, abychom ho výsledkově zvládali. Byl jasný cíl dostat mužstvo do pohárové Evropy. A my jsme se dostali do finále poháru. Stále jsme byli na dostřel třetímu i čtvrtému místu. Proto byl i ten konec překvapivý. Na to se nedá připravit. Náš odchod byl součtem několika věcí. Byl tam výsledkový deficit z prosince, plus ve špičkovém klubu s maximálními očekáváními nebyly naplněny výsledkové představy s rychlejším herním progresem.
Trenér Adrian Guľa během utkání na Slavii, kde plzeňský tým inkasoval pět branek.
Stihl jste sledovat zápasy Plzně po vašem konci. Tým dvakrát prohrál, dostal v obou duelech tři góly, bolelo vás u srdce?
Samozřejmě, jak jsem už naznačil. Kluky mám rád, prožil jsem s nimi rok a půl, prožili jsme silné věci, bylo tam hodně emocí. Ty náročné věci vás posouvají, budujete nějaký vztah a já klubu do konce života budu fandit a Plzeň sledovat, o tom není pochyb. Mrzí mě, že Viktorka zápasy nezvládla výsledkově. Ale věřím, že změna pomůže a tým bude schopný reagovat a zvládne finále poháru proti Slavii. A dostane se do pohárové Evropy, po které všichni v klubu touží.
Vážně věříte, že Plzeň potrápí ve finále poháru suverénní Slavii?
Bude hrát na domácím stadionu, je to na jeden zápas. Slavia je favoritem, ale já věřím, že právě proto, že je to na jeden zápas a Plzeň má v domácím prostředí sílu, tak má na to, aby i tak silného soupeře zvládla porazit. Může to být přes prodloužení, přes penalty, přes kvalitní defenzivu, kdy může rozhodnout jediný gól. Věřím klukům, že na to mají.
Zmínil jste kvalitní defenzívu, ale Plzeň pod vaším nástupcem dostala ve dvou zápasech vždy tři góly. A směrem dopředu to také nebylo ideální. Překvapily vás změny, jaké udělal trenér Bílek?
Neříkám, že by mě to nějak překvapilo. Znám rukopis trenéra Michala Bílka, vím, jakým způsobem se snaží hrát. Nechci určitě nějak soudit práci svých kolegů a hodnotit je. Ale je přirozené, že každý máme svoji optiku. Každý to vidí svým vlastním pohledem. A že se třeba na Spartě hrálo v jiném rozestavení, to je na rozhodnutí trenéra.
Trenér Plzně Michal Bílek.
Už po dvou zápasech je ale patrné, že je teď Plzeň prostě jiná. Po Spartě bylo týmu vyčítáno, že byl výkon hodně defenzivní. Všiml jste si toho?
To je o trenérské filosofii. Cesty k úspěchu jsou různé, každý trenér chce vítězit svým stylem. My jsme šli vlastní cestou se snahou dominantní fotbal, s rizikem. Za to nesu plnou odpovědnost.
Udělal byste zpětně během plzeňského angažmá něco jinak?
Načasování... Ale když přišla nabídka v ten moment, šel jsem do toho i s rizikem, že to nemusí dopadnout úspěšně. Převzít tým po Pavlu Vrbovi, který v klubu dokázal úžasné věci, byla velká výzva! K věcem z procesu, nebo k mým trenérským rozhodnutím si v klidu sednu a udělám všechno, abych byl do budoucna zase lepší.
V některých komentářích jsem zaznamenal, že nefungovala chemie mezi trenérským týmem a plzeňskými hráči. Co si o tom myslíte?
Názory lidí jsou různé, nemám s tím problém. Kabina, to je práce s lidmi. S emocemi, s různou typologii. Ne vždy každému vyhovíte. Vždy jsme si však zachovali svoji tvář. To je můj pohled.
Brankář Viktorie Plzeň Aleš Hruška inkasuje gól z penalty.
Jaký dojem na vás udělala česká liga?
Česká liga je velmi silnou soutěží, kde momentálně dominuje Slavia. Ta ukazuje kvalitu i v evropském měřítku. Česká liga profituje i z dalších silných týmů jako je Plzeň, Sparta, Jablonec, Liberec, v této sezoně i Slovácko. Ukazuje se to i v koeficientu, kdy mohou dva týmy hrát o Ligu mistrů. To je fantastické a okolní země mohou jen závidět, to není jen o Slovensku. V Česku je síla, jsou tu krásné stadiony, směřování ligy je více fyzičtější, to je třeba akceptovat. Týmy reagují na to, že je třeba etablovat mladší hráče. Je super, že dostávají postupně prostor i talentovaní fotbalisté. Za mě je to kvalitní liga, kde navíc nebyla pro mě jazyková bariéra. Byla to moje první zahraniční trenérská zkušenost a beru to jako super angažmá.
Už jste doma na Slovensku, co máte v plánu dál?
Momentálně se koncentruji na nejbližší dny, žádné megalomanské plány nemám. V první řadě potřebuji vstřebat věci, vyhodnotit si je pro sebe, abych byl v dalších dnech silnější, než jsem přicházel do plzeňského klubu. Chci se věnovat také rodině, protože ta nejvíce cítila moji nepřítomnost. Budu se připravovat i fyzicky, abych byl nachystaný na další krok.
