Emotivní zpověď Čišovského: Nebudu brečet, že je to na prd. Žiju pro každý den!

„Nechtěl jsem o nemoci mluvit, vystupovat před kamerou. Ale změnil jsem názor. Nešlo o přitom jeden zlomový okamžik. Prostě jsem k tomu musel dojít," pronese Čišovský. Poslední soutěžní zápas odehrál v březnu minulého roku. Od té doby se stáhl do ústraní. „Ještě před dvěma měsíci jsem vše vnímal jinak. Ale chci na nemoc upozornit. A pokusit se zařídit, aby se pomoc dostala i k jiným pacientům," vypravuje rodák z Humenného.

Už titul z minulé sezóny věnovali plzeňští hráči symbolicky Čišovskému, mistrovská trička zdobil nápis Bojujeme společně. Následně vznikla organizace Spolek 28, která má v názvu číslo dresu Čišovského a jejímž předsedou je bývalý záložník Západočechů Pavel Horváth.

Spolek 28 nyní zorganizoval internetovou aukci kopaček probíhající do 10. prosince (spolek28.cz). Mělo jít o záležitost západočeského regionu podpořenou reprezentanty. Jenže vlna solidarity je obrovská. Tudíž dorazila obuv, kterou používal Pavel Nedvěd, Portugalec Nani, Angličan Walcott, Francouz Pogba a mnozí další světoví borci.

Na veřejnost už čeká 110 párů kopaček. „Potěšující je každá, ať už pochází od Pavla Horvátha, Juraje Halenára nebo Nigela de Jonga," říká dojatě Čišovský. Sám jedny věnoval. „Jsou to jedny z posledních, v nichž jsem hrál. A doplní je fotografie zachycující nejkrásnější moment kariéry," líčí pohnutým hlasem.

S nabídkou kopaček se ozval i dvanáctiletý chlapec hnán touhou pomoci bývalému slovenskému reprezentantovi. Reprezentační trenér Pavel Vrba kupříkladu poslal svetr, v němž slavil plzeňské úspěchy v Lize mistrů, tenista Radek Štěpánek zase raketu.

Zájem přispět něčím do aukce mají i členky českého týmu usilujícího o triumf ve Fed Cupu i další sportovci. „Máme představu, kam finance směřovat. Nejde mi jen o sebe," formuluje pečlivě Čišovský vzkaz všem účastníkům dražby.

Už od začátku léčby dostává spoustu vzkazů. „Když začaly na klub chodit první dopisy, nečetl jsem je. Necítil jsem se na to," přiznává Čišovský. „Ale všechna podpora mě těší, fanoušci mi dělají radost. Ale upřímně přiznávám, že každý den vzkazy nestuduji," netají Čišovský, že ho jakákoliv činnost stojí mnoho sil. „A je jedno, jestli rehabilituji nebo se směju," vykládá. I tak během hodinového rozhovoru prakticky permanentně vtipkuje s přísedím Pavlem Horváthem. „Je to výborný trenér. Jednou povede reprezentační výběr. Ten z Beninu," culí se Čišovský.

Podporu mu vyjadřují všichni trenéři, kteří jej nejen v Plzni vedli, ať už jde o Dušana Uhrina, Miroslava Koubka, Pavla Vrbu či současného trenéra Západočechů Karla Krejčího.

Sám zůstává velkým příznivcem Viktorie. „Párkrát do měsíce na stadión zajdu, když mám sílu. Zrovna v pátek jsem u kafe poseděl s generálním ředitelem Šádkem. Když se na to cítím, sleduji domácí zápasy z tribuny. Byl jsem třeba na utkání se Spartou, to bylo super. Vlastně mám Spartu rád, tedy kromě 180 minut v roce," vtipkuje Čišovský v připomínce dvou nezbytných bitev s odvěkým rivalem.

Na fotbal rozhodně nezanevřel. „Sleduji všechny zápasy Plzně na hřištích soupeřů, pravidelně se dívám i na Spartu s Libercem v Evropské lize a fandím jim," vypravuje. „Snad nahrají dost bodů, aby jednou mohla hrát Viktorie rovnou skupinu Ligy mistrů," směje se v připomínce, že snad už brzy bude mít Česko přímého účastníka v nejprestižnější klubové soutěži Evropy.

Čišovský byl vždy vyhlášeným bojovníkem. Zarputilost z trávníku mu pomáhá i v těžké životní situaci. „Je to těžké, ale zvládáme to. Manželka je mi obrovskou oporou," líčí Čišovský a se slzami v očích ženu políbí.

„Hodně věcí už nesvedu sám, jsem odkázaný na pomoc druhých. Mám obrovské štěstí v rodině a skvělých přátelích, protože někdo takovou podporu nemá," uvědomuje si. „Spousta věcí je pro mě v nynější situaci hodně emotivních. A těžkých. Je to takové učení, když určité činnosti dělám od nástupu nemoci poprvé," vypravuje Čišovský.

Užívá si přítomnosti dvouleté dcerky Tiny, která kolem něj v zázemí hotelu Marriott rejdí a k otcově radosti se opakovaně snaží o kotrmelce. „Bez manželky a dětí bych tu neseděl," připomíná Čišovský, jak velkou radost mu dělají i synové Maroš a Martin. Znovu pohledem spočine na manželce Martině. A oči se mu opět lesknou. „Bez rodiny bych ani nevycházel z domu."

Právě na úpravu stávajícího bydlení bude použita část z výtěžku dražby. „Budu mít bezbariérový přístup do pokoje. Do Vánoc snad bude vše hotové. Abych nemusel denně do schodů a neměl tréninku až příliš," vtipkuje Čišovský.

„Dělám hodně věcí, abych nemoc zastavil. Absolvuji rehabilitace, cvičení. Je to pro mě nesmírně náročné. Jednak časově, a pak i cvičení samo o sobě," vypravuje Čišovský. „Hodně lidí mi radí, co bych měl dělat. Snažím se je vyslechnout, ale vždy se rozhoduji podle vlastního uvážení. Problém je, že neexistuje nic konkrétního, od čeho by se mohli nemocní ALS při léčbě odrazit," sklopí hlavu Čišovský.

„Nezbývá, než doufat. Ale právě naděje a víra mi pomáhá žít. Nehodlám brečet, že je všechno na prd. Neřeším budoucnost, ale žiju pro každý den. Věřím, že můj příklad a i jméno třeba pomůže dalším nemocným, o výtěžku z aukce nemluvě."