Hlavní obsah

Eden se mění na pěstírnu. Fotbalová Slavia přišla v přerušené lize s projektem ŘOP

Praha

Fotbalová Slavia našla v přerušené lize pro svůj svatostánek v Edenu nové využití. Proč také nechat moderní multifunkční arénu zahálet, když se v ní soutěžní zápasy v dohledné době hrát nebudou a ani Trpišovského svěřenci nemohou vyběhnout na trávník, aby společně trénovali. A protože navíc v současné tíživé ekonomické situaci začíná každý klub šetřit a omezuje plánované rozvojové projekty, což ostatně i Slavia oficiálně oznámila, našli v Edenu pro stadion nové využití. Právě dnes Slavia potvrdila, že už běží pilotní projekt pracovně nazvaný „ŘOP“.

Foto: www.slavia.cu

V přerušené lize našla Slavia pro svůj fotbalový svatostánek nové využití.

Článek

Posledním domácím zápasem, který Slavia odehrála doma, bylo ligové derby se Spartou. Od 8. března plocha v Sinobo Stadium o rozměrech 105x68 metrů zahálela. „Umělé slunce" zakoupené na jaře loňského roku a podporující i během dnů s krátkým slunečním svitem růst vegetace zrovna tak. A přitom Slavia disponuje hned čtyřmi osvětlovacími rampami SGL.

A když se k tomu připočte dokonalý systém zavlažování a ideální substrát po celé ploše hřiště, řešení na využití hrací plochy se po dobu přerušené ligy nabízelo.

„Multifunkční aréna si do svého portfolia přidá funkci pěstírny zeleniny," potvrzuje Slavia na svých webových stránkách, že právě 1. dubna projekt startuje.

Umělé slunce našlo využití

„Systém je mobilní a lampy se mohou posouvat po celé ploše. Stejně tak lze operativně měnit jejich výkon, což umožňuje v různých částech stadionu pěstovat různé druhy zeleniny. Díky optimálním podmínkám může stadion v případě delší výluky poskytovat úrodu několikrát ročně," říká zkušený trávníkář a šéf nového projektu Ludvík Kozel.

Problém s novým využitím stadionu nenastane ani v případě, kdy by se fotbal narychlo do Edenu vrátil.

„Českou nejvyšší soutěž je podle regulí možné hrát kromě klasického trávníku i na bramborových výhoncích, naklíčených rajčatech nebo mladých kedlubnách. Problém by nastal v případě evropských pohárů nebo mezinárodních přátelských utkání. UEFA a FIFA totiž na stadionech vyžadují klasické travní osivo nebo alespoň škváru," vysvětluje Kozel.

Řeřichou všechno začalo

Testování celého systému začalo řeřichou, která se vyznačuje nízkými nároky na pěstování. Zelené výhonky vyklíčily na 76 kilogramech mokré vaty v prostorách slávistického muzea, zbytek pak během několika málo dní dokončily obří zářiče na někdejší hrací ploše. Rostlinkou obsahující vitamíny A, B1, B3, B6, C a E byly posypány brambory pro hráče A-týmu a jejich rodiny.

Po skončení pilotního projektu nazvaného „ŘOP" (řeřicha – oves – pórek), během kterého budou plody určeny pouze pro interní spotřebu klubu, je v plánu zahájení komerčního prodeje úrody. To by mělo částečně kompenzovat výpadek příjmů ze zrušených hromadných akcí.

Sparta už podobný nápad měla

Slavia se sice pyšní tím, že přichází s podobným využitím stadionu jako první, ale zase až o tak originální nápad nejde. Rival z Letné ji předběhl pomalu o tři desetiletí...

V éře, kdy počátkem devadesátých let patřila Sparta dravému podnikateli Petru Machovi, se zrodila úvaha, že by prostor za postranními čarami mohl být využit k pěstování zeleniny. Pravdou ale je, že projekt letenského klubu byl skromnější, neboť počítal jen s ředkvičkami.

Zajímavé přitom je, že Slavia stejně jako Sparta odstartovaly své projekty na Apríla.

Související témata: