Hlavní obsah

Doněck je na tom hůře než při mém příchodu, lituje Hübschman, který v zemi podporoval charitu

Jablonec

Deset let žil na Ukrajině. Dokonce uvažoval, že v Doněcku zakotví i po sportovní kariéře, neboť se nabízelo uplatnění ve fotbalové sféře na nejvyšší úrovni. Válečný konflikt, který se však v zemi rozhořel, donutil fotbalistu Tomáše Hübschmana změnit plány. „Nikdy by mě nenapadlo, že situace v zemi vyústí k ozbrojenému střetu," krčí rameny nynější kapitán Jablonce.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Tomáš Hübschman je nejvýraznější postavou v jabloneckém dresu.

Článek

Ač je už pár měsíců v Česku, situaci v Doněcku i na Ukrajině sleduje. „Mám zprávy z místa. Jsem ve spojení s bývalými spoluhráči. Nic pozitivního to ale není," přiznává Hübschman, bývalá opora Šachtaru.

Právě oblast na východě Ukrajiny, jenž byla pro Hübschmana domovem, byla v posledních týdnech místem nejtvrdších bojů. „Lidé, kteří nevidí do situace a nejsou zasvěceni do politiky, nemají šanci to pochopit. Nejde o situaci, jež by nastala ze dne na den. Podle mého se jednalo o připravované věci, které vyústily v současný stav," přemítá Hübschman.

„Když jsem byl v Doněcku, necítil jsem žádné mimořádné napětí. Jistě, na západě Ukrajiny nás neměli rádi. A platilo to obecně, nešlo jen o fotbalové napětí. Ale nikdy by mě nenapadlo, že situace skončí válečným konfliktem," říká Hübschman.

Během deseti let na Ukrajině má v místě bojů mnoho přátel. „Jsou ohrožení každou minutu. Někteří odešli, ale po určité době se vrátili, protože už třeba neměli možnost zůstat déle pryč z hlediska finančních nákladů. Nezbývá jim než být doma a čekat, jestli jim něco spadne na hlavu," posteskne si Hübschman.

O svém konci v Doněcku měl jiné představy

Slova hledá obtížně. „Jsem smutný, jaká je v Doněcku situace. Viděl jsem pokrok, jímž město prošlo. Sledoval jsem zlepšení a rozvoj. I lidé se měnili k lepšímu. Nyní je vše pryč. Doněck je na tom hůře, než když jsem v létě 2004 přišel," připouští Hübschman.

Coby hvězda Šachtaru se angažoval v charitě a vydatně podporoval dětské domovy, které zásoboval jídlem či oblečením.  „Ale třeba také hračkami, jimiž udělám radost. Byly tam děti krátce po porodu, maximálně pak šestileté. Od srpna do prosince jsem za nimi chodil pravidelně. Občas se mi naskytl smutný pohled, ale byl jsem rád, že mohu zlepšit náladu."

Nyní vše přerušil. „Snažil jsem se pomáhat. Ale nyní je situace hodně nepřehledná a nejasná. Těžko říct, koho bych vlastně v současném stavu podporoval, kdybych posílal třeba jen finanční prostředky," míní Hübschman.

Odchod z Ukrajiny pro něj představoval i přes obrovské zkušenosti posbírané během dlouhé kariéry další velké ponaučení. „O svém konci v Doněcku jsem měl úplně jiné představy. Ale znovu se mi potvrdilo, že jsou prostě věci, které vůbec neovlivním. Po zkušenostech z Ukrajiny neplánuji nic dlouho dopředu a žiju pro každý den," krčí rameny Hübschman.