Článek
Na pravidelných seancích se U Zlatého Tygra schází s bývalými spoluhráči ze Sparty. „Chodí s námi i Vláďa Šmicer, Míra Beránek, Ivan Hašek nebo Láďa Vízek,“ vyjmenovává Siegl.
I po kariéře poznává, že sport má jedinečný socializační prvek. Sám z hráčských let zná, že posezení stmelí kolektiv, což leckdy prospěje víc než extra dřina. „Tužili jsme to hodně, ale dnes je úplně jiná doba,“ srovnává Siegl a vzpomínkami se vrací do 90. let, kdy válel ve Spartě.
„Nechci říct, že to byla neřest, ale po tréninku a zápase jsme si chodili sednout, byla to skoro povinnost. Když jsou skupinky, nemůže to fungovat. Tohle utužuje celý tým.“
Nejspíš i tohle byla jedna z příčin, proč v předchozích letech unikal Spartě ligový titul. Zkoušela, tápala, neustále obměňovala tým i obsazení střídačky. Teď se vše ustálilo, což loni vyneslo Letenským ligové prvenství. „Vím, že teď parta ve Spartě funguje, i když je všechno daleko profesionálnější. Jen se podívejte, kolik je u týmu kondičních trenérů, asistentů nebo videotechniků.“
Také tohle probírá bývalý reprezentant se svými kumpány nad pivem. Jeden z kamarádů ale poslední dobou hlásí víc absencí než dřív, Ivan Hašek v lednu získal novou práci.
„Moc teď nechodí. Jako trenér nároďáku se to nehodí, taky furt lítá po světě a sleduje naše hráče a ligu. Je dost zaneprázdněný,“ říká jeho bývalý spoluhráč i svěřenec Siegl. „Pro Ivana je to výzva. Víme, kolik bylo negativních ohlasů a věřím, že by se to po jeho zvolení mělo stmelit a lidi by mu měli přát, aby to zvládl.“
A o stmelování ví Siegl víc než dost.
