Článek
Nakolik jste překvapený rozmachem čínských firem v evropském fotbale?
V Chang-čou jsem byl jen půl roku, troufnu si však říct, že mentalitu Číňanů dobře znám. Chtějí v každém oboru, který ve světě frčí, něco znamenat. V době, kdy jsem tam hrál, začali dávat velké peníze do lyžařských sportů, v nichž nikdy nevynikali. Z důvodu, že Peking kandidoval na zimní olympiádu v roce 2022, které mu nakonec byly přiděleny. Budovali nové sjezdovky, lanovky, najímali trenéry, aby z Číňanů udělali dobré běžkaře, sjezdaře. Jsem zvědavý, jestli se jim tohle podaří. Byl to boom. To samé je teď ve fotbale, ve kterém chtějí prorazit.
Je to však běh na dlouhou trať. Budou mít trpělivost?
Vzhledem k tomu, jací jsou, budou chtít úspěch hned. I ve Slavii. Když už se rozhodnou investovat, chtějí výsledky okamžitě. Jedou na vysoké obrátky, žijí rychle, jejich pracovní nasazení je obrovské. Zkrátka chtějí být vidět, chtějí být jedničky.
Obchodní důvody zřejmě převažují nad sportovními. Neobáváte se, že po nějaké době čínské firmy evropské kluby opustí?
Hlavním důvodem jejich investic je samozřejmě byznys. V zástupcích firem ale brzy začne převládat soutěživost, budou chtít být úspěšní taky ve fotbale. Budou se trumfovat mezi sebou. Mám za to, že je jen otázkou času, kdy bude hrát Čína ve světovém fotbalu důležitou roli. Obrovské finance dávají Číňané i do vlastních klubů. Do zázemí, tréninkových center, akademií a podobně.
Jsou tedy Číňané na správné cestě?
Stoprocentně. Fotbalu jsou ochotni strašně moc obětovat. V Chang-čou jsme měli k dispozici fantastické podmínky. Šest travnatých hřišť, dokonce dvě speciální - jedno s letním trávníkem, druhé se zimním. Zimní byl v létě úplně bílý, vysušený, letní nádherně zelený. A v zimě zase obráceně. Když vezmu celkově moderní stadióny, cestování letadly, ubytování v pětihvězdičkových hotelech, jde o excelentní servis.
Jak daleko jsou v Číně s fotbalovými akademiemi?
Už tam fungují. Náš klub tehdy pořádal letní kemp ve spolupráci s Chelsea. Přijeli trenéři, přivezli veškeré vybavení, celé tréninkové centrum bylo v barvách Chelsea. Při akademii v Chang-čou funguje také internát, kde šestiletí kluci přes týden bydlí. To je pro Evropany poměrně drsné, jít tak brzo od rodičů. Mají dvoufázové tréninky, do toho školu, jsou vedeni na disciplinovaný režim. Jsou na to zvyklí, neznají koníčky.
Co když dostanou volnou ruku?
Když Číňanům skončí povinnost, nejdou si zahrát tenis nebo na ryby. Jsou zvyklí, že jim volný čas někdo řídí. Pokud jim ho dáte, většinou ho vyplní kouřením a alkoholem. Když jsem otevřel pokoj v tréninkovém centru, vyvalil se na mě dým... (směje se) Když jsou však dobře vedeni, dokážou disciplínu udržet. I proto jsem přesvědčený, že Čína ve fotbale do několika let prorazí.
