Dělali si legraci, že jsem přijel na ruských tancích, vzpomíná legenda Slavie

Co pro vás tohle ocenění znamená?

Já si myslím, že za ty roky, které jsem tady byl, tak jsem rád, že jsem se dostal do síně slávy. Přišel jsem do Edenu v sedmnácti letech (v roce 1968). Tehdy si ze mě dělali legraci, že jsem přijel na ruských tancích.

To vás neštvalo?

Trochu, ale já se snažím a vždy jsem se snažil být nepolitický. Každopádně mi dal šanci trenér Jirka Nedvívek hned v prvním zápase. Pamatuji si, že to bylo proti VSS Košice. Skončilo to 3:0 a já dal tři góly. Napsal jsem do časopisu Start, že když se to dozví táta, jak se mi dařilo, tak se ožere. No, taky že to udělal. (smích)

Do klubu jste přivedl i mladšího sourozence Petera. Vedl vás oba otec k fotbalu?

Jasně. Táta hrával druhou ligu na Slovensku a oběma nám fandil. Já se ve Slavii chytil a pak jsem mohl přivést i bráchu. Nějaké tři měsíce u mě i žil. Já Petera taky vedl k fotbalu, ale odešel jsem brzo z domu a on teprve začínal. Nakonec toho zažil možná víc než já. Měl šanci si zahrát fotbal v Belgii, ve Francii, což my jsme nemohli.

V zahraničí jste si ale zahrál alespoň se Slavií?

Když jsem přišel do Edenu, tak jsme hned jeli hrát do Anglie proti Sunderlandu a Liverpoolu. Po zápase přišli novináři a taková mladá slečna. Říkali mi, že bych měl zůstat. V té době to ale nešlo. To bych se ale vracel k politice, život nějak běžel dál.

Měl jste i jiné nabídky?

Těch bylo. Měl jsem opravdu spoustu šancí, ale nikam mě nepustili. To neexistovalo. Tehdy přišlo Schalke, s kterým jsme hráli dva zápasy. V prvním zápase jsem dal gól a ve druhém tři. Hned mě chtěli a nabízeli mi krásné podmínky, doba to ale neumožňovala. Takže jsem hrál dál za Slavii a moc jí za to děkuju.

V kariéře jste toho zažil spoustu, ale rád bych se zeptal na tažení mistrovstvím Evropy v roce 1976. Jak na to vzpomínáte?

Bylo to samozřejmě krásné. To člověk z hlavy jen tak nedostane. S kluky jsme to slavili dlouho. Já byl součástí týmu, ale bohužel jsem nenastoupil. Trenér mi ve finále říkal, ať se připravím na penalty. V té době jsem je na Slavii kopal já. Franta Veselý se totiž vždy schovával na tribunu mezi diváky. Trenér ale tehdy dal důvěru Tondovi Panenkovi a udělal dobře. Klobouk dolů i po těch letech, jak to kopl.

Medaili ale doma máte.

Jasně, pro nás to byla čest. Dostali jsme ji ale až později. Původně jich bylo totiž jen nějakých třináct.

Věděli jste, co Antonín Panenka při penaltách chystá?

(rozesměje se) Vůbec ne. Nikdy o tom nemluvil.

Ještě něco vás při vzpomínce na Bělehrad napadne?

Po tom finálovém zápase za mnou přišel Franta Veselý, s kterým jsem byl na pokoji, a říká: „Dej sem věci, mám dole lidi, co to od nás koupí.“ Hrozně jsme se tomu smáli. Samozřejmě jsme to neudělali, ale byla jiná doba. Teď už by to takhle nešlo. (úsměv)

Pojďme zpátky k sešívanému dresu. Chodíte na zápasy?

Na každý! Jsou tam ale lidé, kteří mě trochu zklamali. Popravdě jsem čekal víc. Například proti Malmö. Pamatuji si, kdy jsme je my porazili 5:1. Nelíbil se mi třeba takový Dan Fila. Postavu má, všechno umí, ale zkrátka se neukázal. To samé je ale u rivala na Letné.

Co podle vás tedy chybí dnešní Slavii i Spartě?

Ve Spartě je moc zahraničních hráčů, to nikdy nedělá dobrotu. A asi tam o spoustě věcí rozhodují. Ve Slavii jsou teď dost mladí kluci, kteří by se měli víc ukázat. Obrovsky chybí Lukáš Provod, to je na první dobrou vidět. Já osobně nemusím Mojmíra Chytila. Když nemá podporu, sám nic nedokáže. Bez Tomáše Chorého je na tom hrotu poloviční.

Tvrdá slova…

Ano, ale to je tím, že Slavii moc přeji, aby uspěla. Věřím, že to k titulu dotáhne, ale nebude to mít jednoduché.

Mluvíte o titulu. Ten vám z Edenu chybí. To je asi to jediné, co schází k dokonalosti, že ano?

Máte pravdu, ale vyhráli jsme pohár, byli jsme v Evropě. Krásné zážitky, a hlavně i nezapomenutelná parta. Bedřich Tesař, Franta Veselý, František Cipro, to všechno jsou neskuteční hráči, s kterými jsem si zahrál. Titul jsem si ale vybojoval v Bohemce. Přišli za mnou tehdy, že Panenka odchází do Rakouska, abych tam šel místo něj. Vyplatilo se.