Hlavní obsah

Sparta jásá. S potleskem uspěla u valné hromady a je zase blíže stadionu na Strahově

Aktualizováno

Jeden z nejdůležitějších bodů, který za potlesku prošel. Valná hromada Fotbalové asociace ČR (FAČR) schválila návrh pražské Sparty na využití Strahova v podobě postavit místo stávajícího stadionu E. Rošického novou arenu pro přibližně 35 tisíc diváků. Pokud vše půjde podle plánu, hotovo by mělo být nejpozději v roce 2035. Letenští by asociaci na nájmu za pozemky měli zaplatit za dobu 30 let kolem 1,7 miliardy korun.

Foto: Sport.cz

Valná hromada FAČR v roce 2024.

Článek

O novém stadionu hovořili v květnovém rozhovoru pro Sport.cz generální ředitel Sparty Tomáš Křivda a místopředseda představenstva František Čupr. Oba také následně vystoupili na české či moravské komoře a druhý jmenovaný na čtvrteční valné hromadě.

Sparta byla jediným zájemcem, který nabídku podal a splnil podmínky soutěže vypsané asociací. Ve 2. kole pak došlo ke zpřesnění nabídky. Jak tedy zní?

Do devíti měsíců by dle tendru mělo dojít k přípravě a podepsání smlouvy. Následně začne běžet pětiletá lhůta na zahájení stavby na základě stavebního povolení a poté stejně dlouhé období na její dokončení. Sečteno a podrženo, hotovo by mělo být do roku 2035, i když obě strany by rády vše dokončily dříve.

Na druhou stranu u prví pětiletky existují obavy, že se kompletní stavební povolení nemusí stihnout. Proto by smlouva měla obsahovat mechanismy, aby v případě objektivních důvodů mohla být lhůta o určitý čas prodloužena. „Jen urbanistická studie může trvat dva roky. Myslíme si, že 5 let je poměrně krátká doba na stavební povolení. Nejsme tak optimističtí, ale budeme tlačit věci kupředu,“ přiznal Čupr.

A peníze? Vše půjde z kasy Sparty. „Pracovní odhad je 4,5 miliardy korun. Máme zkušenosti s výstavbou nemovitostí a plus minus víme, co kolik stojí,“ zopakoval Čupr. Letenští budou za pozemky platit po dobu třiceti let roční nájem ve výši přes 32 milionů korun bez DPH. Počítá se i s navýšením o inflaci, celkem by FAČR měl dostat, včetně poplatku za exkluzivitu 95 milionů korun, kolem 1,7 miliardy korun. Po 30 letech připadnou pozemky Spartě.

Foto: Prezentace na stránkách FAČR

Jak bude Sparta platit FAČR za pozemky na Strahově?

„Asociace bude mít po dobu 30 let zajištěn trvalý stabilní příjem a zároveň tři reprezentační zápasy ročně. Na ně si stadion pronajmeme, ale o částku se pak zvýší nájem, budou tedy zadarmo,“ říká místopředseda FAČR Jiří Šidliák.

Čupr dodal, že jde jistě o nemalé prostředky, ale ani FAČR nebo stát nejsou schopni je na stadion v současné době dát. „Jsem rád, že se nám podnikatelsky daří, že můžeme provést takovou investici,“ doplnil.

Foto: FAČR

Předpokládané cash flow na další roky při platbě za pozemky na Strahově.

„Strahov je klíčový pro český sport. Málokde se dá pro něj něco vybudovat. Jestli někdo nabízí pozemky za Prahou, tak se koukněte, jak probíhají například stavby dálnic. Chci poděkovat zejména Miroslavu Peltovi, bývalému předsedovi, se kterým jsme Strahov s pražským zastupitelstvem vyjednali. To při koalicích není sranda,“ řekl před delegáty předseda České unie sportu Miroslav Jansta.

„Mistrovství světa v hokeji se teď hrálo v areně, která se postavila také za naše peníze, stát žádné nedal. Jsem rád, že se našel člověk, který je to ochoten ze svých soukromých vše zafinancovat,“ zmínil pravděpodobně majitele Sparty Daniela Křetínského. Jansta, rovněž šéf tuzemské basketbalové federace, dodal, že na Strahově by měla stát také nová víceúčelová hala.

Čupr ještě nastínil, jak aktuálně situace na Strahově vypadá. „Kdo z vás byl na kopci poslední době , ví, že stadion je neobyvatelná a nepoužitelná ruina. Nedá se tam sehrát žádná fotbalový zápas. Ještě tam jsou nájemci, kteří se musí vystěhovat. Stavba generuje náklady, aby se udržela v provozu, aby se tam nikdo nezabil nebo nezranil. Jedná se o jednotky milionů korun ročně. Vedle je Velký strahovský stadion, který je ještě v horším až příšerném stavu,“ podotkl Čupr.

Více detailů, třeba jak se Sparta chce vypořádat s dopravní situací, si můžete přečíst v rozhovoru zmíněném na začátku tohoto článku. A na závěr ještě čísla. V české komoře bylo pro 105 delegátů, nikdo proti a tři se zdrželi. V moravské zvedlo zelenou 66 delegátů, červenou znovu nikdo a zdržení bylo jedno.