Článek
Většinou se zabývám fotbalem, hráči, trenéry, kluby. Minimálně mluvím o rozhodčích. Rád bych jim věnoval dnešní glosář. Rád bych jim pomohl, dal pár rad. Když totiž vidím, jak zápasy v české lize probíhají, je mi jich v řadě případů líto.
Sudí, když to tak poslouchám, tak za každou neproměněnou šanci, špatnou přihrávku nebo za každou porážku můžete vy. Co si k vám dovolí někteří aktéři, je nehorázné. Určitě chcete pískat Ligu mistrů, Evropskou ligu, stejně, jako ji chtějí zažít hráči a trenéři. Musíte se ale rozhodnout, jestli jste ochotní a schopní se posunout, zlepšit se, jestli chcete, aby vás všichni brali vážně.
Snad už jste přece pochopili, že se vás nikdo nezastane, nikdo vás nepodrží. Zastal se vás opravdu razantně Petr Fousek, šéf FAČR? Zastal se vás nadoraz Dušan Svoboda, předseda LFA? Bil se za vás jako lev váš šéf Radek Příhoda? Nikoli. Do boje za vás nepůjdou. Zakopali se na svých pozicích. Jsou v komfortní zóně, berou peníze, a nechtějí se namáhat, aby něco někam posunuli.
Pokud chce kdokoli v životě něco dokázat, musí v první řadě posunout sebe. Vyjít z komfortní zóny, jít na kolbiště a soutěžit. Naplno, se vším všudy. Vím, o čem mluvím. Vím, co mě stálo úsilí dostat se z pozice mladého nezkušeného trenéra do ligy, nakonec být u skalpu vítěze Ligy mistrů AC Milán. Vím, jak náročné je učit se dvanáct hodin denně a živit se na burze, což je nyní moje hlavní povolání. Vím, co znamená, když jdu do lesa a musím udělat rozhodnutí, jestli chci kácet vánoční stromky nebo si troufnout na rizikové stromy u kolejí za plného provozu (což dělám teď).
Nikdo mi nepomohl, nikdo nic za mě neudělal. To stejné se týká vás, arbitrů. Nemusíte dělat vůbec nic zázračného. Jen si přečíst pravidla fotbalu, co se má dít během utkání na hřišti a mimo něj. Když vidím, jak se k vám chovají některé lavičky, nadávají vám nejhoršími nadávkami, jsem zděšený.
Vyzývám vás jménem všech slušných lidí, kteří milují fotbal: Nebojte se je v desáté minutě vyházet na tribunu! Udělejte si pořádek. Jak jinak chcete získat respekt? Jak si máte udělat pořádek na hřišti, když hráči vidí, jak celá lavička každý váš verdikt kritizuje, sprostě vám nadává? Nedávné derby Slavie se Spartou pískal polský rozhodčí. Dělal podobné chyby během hry, jaké děláte vy. Ale bordel na lavičkách a na hřišti neměl. Nedovolil to.
A vás, trenéry, jako váš bývalý kolega, prosím: Ať je na vašich lavičkách klid. Přestaňte se chovat jako normální burani, jako zběsilí šílenci. Začněte vy jako první kultivovat český fotbal.
Znovu se ale vrátím k rozhodčím. Buď chcete být dál pro všechny otloukánci, černoprdelníci, černé svině, nebo osobnosti. Že vám někteří trenéři říkají, že neumíte pískat? Tak ji odpovězte, ať vyrobí fotbal, na který se dá koukat a který je konkurenceschopný v Evropě. Že vám nadávají hráči, že neumíte pískat? Tak jim doporučte, ať si každý den kopou o zeď, aby si na hřišti aspoň třikrát za sebou přihráli.
Garantuju vám, že chyby budete dělat (nechci se bavit o podvodech). Nevadí mi, že v sobotním zápase Plzně s Teplicemi byla penalta-nepenalta, vyloučení-nevyloučení, ofsajd-neofsajd. Chyby se stát můžou. Ale vadí mi, že obecně rozhodnutí jsou v posledních iks letech devadesát ku deseti pro Plzeň. V jednom z glosářů jsem napsal, že mi vadí, že rozhodnutí jsou devadesát ku deseti pro Slavii a pár dnů na to proběhlo utkání Slavia-Zlín. Jak proběhlo, všichni víte.
Takže arbitři, ještě jednou: Základem všeho je, abyste si udělali na hřišti i na lavičkách pořádek. Vezměte si příklad z Ukrajinců, který hrozně moc fandím. Pomáháme jim, ale oni to za sebe musejí udělat sami. Jde jim o životy a jak bojují. Nechtějí být otroky Kremlu, jsou pro mě neskuteční hrdinové."
Josef Csaplár
Josef Csaplár je český fotbalový kouč. Kromě trenérské kariéry působí ve fotbale i jako televizní komentátor a expert. Mezi fanoušky a médii zpopularizoval pojmy jako „Csaplárova past". Jeho největším trenérským úspěchem je zisk mistrovského titulu se Slovanem Liberec, kde působil spolu se zkušeným Ladislavem Škorpilem. Během trenérské kariéry vedl i Slavii, polský Plock, Žižkov, Příbram či třeba Al Ittihad v Emirátech. Pracoval i u reprezentace do 17 let, jeho zatím poslední ligovou štací bylo působení ve Zlíně.