Článek
„V úvodu prvního glosáře v novém roce chci popřát všem lidem pevné zdraví. Mé glosáře jsou mnohdy kritické, spousta lidí mi kvůli nim spílá. Rád bych vysvětlil, proč je píšu, proč takovým stylem. Snažím se ze všech věcí vybrat to důležité na úkor méně důležitého. Oddělit pravdivé od lživého. Podat věci tak, jaké opravdu jsou. A seznámit s tím fanoušky, hráče, trenéry, sponzory, majitele klubů. Tohle je moje ambice. Přijdu si k ní dostatečně zkušený životně i odborně. Proto si dovoluji takhle psát.
Volá mi řada lidí z fotbalového prostředí, kteří mi dávají za pravdu. Nabádám je, aby o tom také mluvili veřejně. Aby mě podpořili, ať to není jenom o mně. Já vůbec nemám ambici někomu něco nandávat, ale naopak pomáhat českému fotbalu. Při každém rozhovoru nebo při psaní glosářů se sám sebe ptám: Je to dobře pro český fotbal? Když si řeknu, že ano, jdu do toho. Stejně tak jsem se ptal, když jsem trénoval: Je to dobře pro tým, pro klub, pro majitele?
Takhle jsem do toho vždycky šel, i když tato cesta je neskutečně těžká a bolí. Mnohokrát to pro mě bylo opravdu hodně složité. Věděl jsem, že z toho nevyjdu dobře. Víte, pokud bych chtěl být populární, věřte mi, psát populární články bych taky uměl. Akorát se s tím nikam nedostaneme. Chtěl bych toto pojmout jako poselství do nového roku, aby to takhle zkusili navnímat všichni.
Poslední týdny se v médiích objevuje řada odposlechů z kauzy kolem Romana Berbra. Vnímám to tak, že nám zase někdo předkládá (nevím, kdo), různá témata: Honza Nezmar, Pepa Chovanec. Někdo se nás snaží opít rohlíkem. Kdo odposlechy dávkuje? Tohle není podle mě o policii, spisy by měli mít totiž k dispozici také poškození i obžalovaní. Jak dlouho není Roman Berbr nebo Dagmar Damková v českém fotbale? Od předloňského října. A stejně se divné věci dějí dál.
Když tohle píšu, zase to není jednoduché. Protože se nás někdo snaží někam vtlačit, vmanipulovat. Najít obětní beránky a dělat z nich blbce. Přál bych lidem kolem fotbalu, aby je ze sebe nenechali dělat. Aby byli náročnými zákazníky, kteří si chtějí koupit skvělé zboží, které vidí v Lize mistrů a v elitních ligách.
Rád bych lidem z fotbalu vzkázal: Naučte se vnímat, že jsme všichni jeden velký fotbalový tým. Všichni v něm by měli mít za své heslo: Neptej se, co má tým udělat pro tebe. Ptej se, co ty máš udělat pro tým. Pokud tam ale bude byť jeden, dva chytří, kteří si to zalepí pro sebe, je to marný. Je potřeba mít odvahu a mechanismy, jak s tím zamávat. Abychom problém co nejrychleji dokázali nazvat, co nejrychleji mu zabránit. Že to jde, jsme všichni viděli ve strhujícím závěrečném utkání podzimu Ostrava-Slavia."
Josef Csaplár
Josef Csaplár je český fotbalový kouč. Kromě trenérské kariéry působí ve fotbale i jako televizní komentátor a expert. Mezi fanoušky a médii zpopularizoval pojmy jako „Csaplárova past". Jeho největším trenérským úspěchem je zisk mistrovského titulu se Slovanem Liberec, kde působil spolu se zkušeným Ladislavem Škorpilem. Během trenérské kariéry vedl i Slavii, polský Plock, Žižkov, Příbram či třeba Al Ittihad v Emirátech. Pracoval i u reprezentace do 17 let, jeho zatím poslední ligovou štací bylo působení ve Zlíně.