Článek
„Poslední kolo bylo zvláštní, proto se pustím v úvodu glosáře do teorie. Fotbalové hřiště má různé prostory, a ty jsou různě důležité. Nejzákladnější jsou obě pokutová území. Platí jednoduché pravidlo: Můžete hrát od vápna k vápnu jako Real Madrid, ale v šestnáctkách jako Horní Dolní, můžete pak těžko vyhrát. Naopak pokud si mezi vápny počínáte jako Horní Dolní a v šestnáctce jako Real Madrid, utkání můžete vyhrávat. To je jako v boxu. Soupeř vidí, že máte svaly, jste nabušení. Ale když ho ani jednou netrefíte, ztratí respekt, nabude sebedůvěru, ničeho se nebojí a potrestá vás.
Proč o tom mluvím? Protože deváté kolo bylo na toto téma naprosto typické. Začnu zápasem Hradce Králové na Slavii, která byla v útočné šestnáctce efektivní. Ale vezměte si šance Hradce, který hrál stejně sympaticky odvážně jako na Spartě. Jenže byl neefektivní. To samé Podještědské derby.
Jablonec měl jasnou převahu, před bránu Liberce létal jeden centr za druhým. Ale jeho nekvalita v pokutovém území Slovanu byla neskutečná. Není náhodou, že Jablonec je poslední, co se týká procenta úspěšnosti zakončení a střelby.
Další utkání. Produktivní Slovácko versus neefektivní Boleslav, která uprostřed hřiště nehrála vůbec špatně. Stejně tak Bohemka v Ostravě předváděla koukatelný fotbal, měla spoustu šancí, kombinovala. Ale co předváděla v obou pokutových územích, bylo, slušně řečeno, slabé.
Mám k tomuto tématu pár osobních věcí. Tu první jsem se naučil, když jsem jako šestnáctiletý kluk hrál druhou ligu. Legenda Sparty Josef Jurkanin, se kterým jsem měl tenkrát čest být v jedné kabině, mi říkal: Víš, od vápna k vápnu může hrát každý. Ale ve vápnech jenom fotbalisti. V pokutových územích je nejvyšší tlak - prostorový, dějový, časový a psychofyzický. Tam rozhodujete, jestli jste šampióni, průměr nebo padáte. Jestli dostanete výbornou smlouvu nebo jen průměrnou.
Druhá věc na toto téma. Můj kdysi oblíbený kouč v NBA Pat Riley předstoupil jednou před hráče, měl v ruce pomeranč. Řekl jim: Mám pomeranč, uvnitř je šťáva. To víte všichni. Ale jak poznáte, že je šťáva dobrá? Musíte prostě pomeranč zmáčknout. Od té doby svým hráčům říkám: To zmáčknutí pomeranče je právě pokutové území pod tím největším tlakem.
Na závěr, jako už tradičně, se zmíním o sparťanovi Adamu Hložkovi. Všímám si ho každý zápas. Teď ve Zlíně si připsal dvě asistence. Minule jsem v souvislosti s ním psal, že je velký rozdíl vystřelit tvrdě na bránu, nebo dát gól. Že to jsou dvě naprosto rozdílné věci.
Když jsem viděl, jak uvolnil před góly Peška a potom Minčeva... Nádhera. Přitom než adresoval Minčevovi gólovou přihrávku, mohl dvakrát spadnout a simulovat faul. On však oba souboje ustál, za to mu tleskám! Po Messiovsku vstal a dohrál to do gólu. Mohl do míče prásknout, ale on chtěl dát branku, viděl lépe postaveného hráče. Adame, opakuj toto v jakémkoli dalším utkání, za jakéhokoli stavu, v jakékoli minutě, v jakémkoli prostoru!"
Josef Csaplár (58) je český fotbalový kouč. Kromě trenérské kariéry působí ve fotbale i jako televizní komentátor a expert. Mezi fanoušky a médii zpopularizoval pojmy jako „Csaplárova past“. Jeho největším trenérským úspěchem je zisk mistrovského titulu se Slovanem Liberec, kde působil spolu se zkušeným Ladislavem Škorpilem. Během trenérské kariéry vedl i Slavii, polský Plock, Žižkov, Příbram či třeba Al Ittihad v Emirátech. Pracoval i u reprezentace do 17 let, jeho zatím poslední ligovou štací bylo působení ve Zlíně. |