Článek
„Hrálo se mi celkem dobře. Před začátkem jsem sice cítil lehkou nervozitu, jak ale zápas začal, víceméně ze mě spadla. Měl jsem sice pár momentů, kdy jsem jednoduše ztratil balon, po dlouhé době jsem to ale zvládl docela dobře," tvrdil Vraštil, jenž si nominaci do základní jedenáctky vyslechl od trenéra Páníka až v neděli před utkáním.
„Během týdne se už sestava krystalizovala, takže jsem tušil, že můžu nastoupit," vykládal Vraštil, který se představil v tříčlenné obraně s Kuchtou a Kolářem. „V minulosti jsem v tomhle systému odehrál asi jenom pár zápasů. Měli jsme ale modelové utkání, kde jsme si ji osahali a celkem to šlo," líčil radostně. S parťáky nedovolili Pardubicím v Ďolíčku skórovat, k úplné blaženosti tedy postrádal jediné: vítězství.
Zápas skončil 0:0, Vraštil přitom dobře věděl, že Zlíňané měli během devadesátiminutové partie našlápnuto, aby jako první tým utnuli ligovému nováčkovi u Botiče jeho šňůru neporazitelnosti. Jenže při vyložených příležitostech pálili buď mimo, nebo nechali vyniknout Boháče.
„Po zápase to vnímám jako ztrátu, byť jsme se v tabulce dostali do plusových bodů. Vytvořili jsme si tu pět nebo šest šancí, ale ani jednou míč do brány nedotlačili. Chyběla poslední tečka, abychom dali gól a odvezli si všechny body," litoval Vraštil.
Jeho mužstvo prahlo napravit poslední nezdar v Příbrami. Na trávníku se prezentovalo dravěji než u Litavky, k čemuž pomohly i změny v sestavě. Trenér Páník nasadil do útoku Slaměnu, na kraji zálohy hrál od začátku Cedidla a v obraně se objevili Kolář a právě Vraštil.
„Přinesli takový nový vítr. Bylo cítit, že chtějí pracovat, běhat a prosadit se, což bylo to hlavní, čeho jsme chtěli dosáhnout. Podali jsme lepší výkon než v Příbrami, bohužel jsme nedali gól a dva body nám utekly," prohlásil zlínský kouč.